Na jednu stranu máš pravdu, však taky jsem se nechal "trochu" unést - ale já vidím právě problém v tom, že, jak píšeš, poslanec dostane mandát - ale kdo a jak se tam dostane - to je děs. No a mně přijde (sice ne stanovené ústavou, ale zdálo by se mi to morální) že když ani ne tak z vůle voličů, ale z rozhodnutí strany je mi (poslanci  ) umožněno tu přísahu složit, tak když pak chlebodárce kopnu do prdele (a taky volební program, za který jsem jakž takž dostal hlasy) - tak že řeknu "pánové, tady tedy už teď nemám co dělat" - a na mé místo se posunou další, kteří by přišli, kdyby mne trefil šlak. To bych považoval za fér...
Protože z pohledu voliče - to není Melčák, komu jsem dal hlas, to je jeho strana (už nevím, kam to vlastně patřil - Paroubkovi? Pro šřouraly - já mu hlas nedal - to je jen slovní obrat) - a že by preferenční hlasy postrčily někdy někoho do volitelné části kandidátky, koho tram předem strana nechtěla - to je asi tak časté, jako že se lítá na dovolenou na Mars.
No a co se týče KDU-ČSL - to je fakt boží hybrid - spojí se s kýmkoliv, "jen abychom byli u vesla (a u koryta) - a vše v zájmu voličů, protože jen tak budeme moci prosazovat jejich (rozuměj těch voličů) program". Neotřesitelná logika. Ale není to můj šálek čaje... |
|
