Ještě dodám, že křídla (i stabilizátory) můžou být složena z vícero sekcí s vlastními airfoily u kořene a na konci, takže jich ve finále může být na jednom letadle celkem dost. A s airfoily se musí samozřejmě laborovat i na vrtuli.
Jen pro ilustraci : pokud nejsou dostupná experimentální data, může se vybraný profil nechat obtékat třeba tímto udělátkem ( http://www.mh-aerotools.de/airfoils/jf_applet.htm ) a získané hodnoty se musí převádět do formátu čitelného pro X-Plane. Určitá zásoba hotových airfoilů už existuje, ale zdaleka tam není vše.
I když to zní neuvěřitelně, tahle titěrná práce má smysl, protože se úpravou jednotlivých parametrů chování letadla opravdu mění. A taky platí, že čím je to uděláno poctivěji, tím víc se letová dynamika blíží reálné předloze (...o pověstném "prdelním čidle" to tady není  .
Sranda je, že jakmile se do toho člověk jednou pustí, začne pro něj ARAIG znamenat něco úplně jinýho než honit myší po kokpitu čudlíky. I proto nevzhledná xpl brambora může být výsledkem seriózního studia a desítek hodin práce, a tudíž i zdrojem velkého potěšení, minimálně pro svého tvůrce a pro ty, co to dokážou ocenit.
|
|
