No, milý Kachno, jestlis to fakt celý do písmenka opsal vlastní rukou, tak tě v létě svezu nad Mácháčem v cessně. Jestlis to ale odněkud okopíroval (což vidím jako pravděpodobnější ) tak akorát hřejivý pocit a titul nejrychlejšího gůglisty. Pro ty, kteří se tím nemají sílu pročítat mohu shrnout, že "krtice" neboli "krtičnatost" je už dnes nepoužívaný český výraz pro tuberkulosu mízních uzlin většinou krku, označovanou též "skrofulosa", "skrofuloderma".
Speciálně pro Kachnu uvedu ještě jednu citaci, zmiňující krtičnatost. A jestli Kachna přijde na to, odkud tato citace pochází (stačí název celého díla a autor - budete šokováni odpovědí) - tak ten vejlet nad Mácháč platí bez ohledu na podmínky uvedené výše:
------------------------------------------------
Ze zprávy členů komise z roku 1863 uvádím: Dr. J. T. Arledge, vrchní lékař nemocnice v severním Staffordshiru, praví: „Jakožto třída představují hrnčíři, muži i ženy… obyvatelstvo degenerované tělesně i mravně. Jsou zpravidla zakrslí, špatně rostlí a často mají pokřivený hrudní koš. Předčasně stárnou a brzy umírají; jsou flegmatičtí a nedokrevní a slabost jejich konstituce se projevuje úpornými záchvaty dyspepsie, poruchami v činnosti jater a ledvin a reumatismem. Ale hlavně podléhají plicním chorobám: zánětu plic, souchotinám, bronchitidě a záduše. Vyskytuje se u nich zvláštní forma záduchy, známá pod jménem hrnčířské záduchy nebo hrnčířských souchotin. Skrofulosa, zachvacující mandle, kosti a jiné části těla, je nemoc, kterou trpí víc než dvě třetiny hrnčířů. Že degenerace obyvatelstva tohoto obvodu není ještě větší, na tom má zásluhu výhradně ta okolnost, že se dělnictvo rekrutuje z okolních venkovských obvodů a že se uzavírají sňatky se zdravějším obyvatelstvem.“ Pan Charles Pearson, nedávno ještě lékař téže nemocnice, píše v jednom dopisu komisaři Longeovi mimo jiné toto: „Mohu mluvit jen na základě vlastního pozorování, nikoli podle statistik, ale mohu vás ujistit, že ve mně vždy znovu a znovu vzkypělo rozhořčení při pohledu na tyto nebohé děti, jejichž zdraví se obětuje na oltář chamtivosti jejich rodičů a zaměstnavatelů.“ Vypočítává příčiny hrnčířských nemocí a jako hlavní z nich uvádí „long hours“ [dlouhou pracovní dobu]. Zpráva komise vyslovuje naději, že „manufaktura, která zaujímá tak význačné postavení v očích světa, nestrpí na sobě poskvrnu, že její vynikající úspěchy jsou doprovázeny tělesnou degenerací, tak rozmanitými tělesnými útrapami a předčasným umíráním dělníků, jejichž prací a dovedností bylo dosaženo tak velkých výsledků. To, co tu bylo řečeno o hrnčířství v Anglii, platí i o hrnčířství ve Skotsku.
-------------------------------------------------- |
|