V prvé řadě k tomu článku - tak nějak to vypadá, když mluví odborník s novinářem 
- "Stačí jen změřit přesný čas" by se dalo přeložit asi jako "stačí použít údaj o výšce z GPS". Etalon v podobě přesného času a měření odchylky od něj je koneckonců základním principem pro měření vzdálenosti od konkrétní družice a tím pádem při započtení dalších družic principem pro určení přesné polohy
- "Navíc letadla již nebudou zcela závislá na drahých radiolokátorech při přistání" - to bych už malinko nazval zbožným přáním autora Wo a hudbou (ne)daleké budoucnosti, kdy by poloha nebyla měřená primárním radarem a výška předávána sekundárem, ale éro by si prostě zjistilo polohu a výšku samo a poslalo ji datalinkem na zem řídícím a taky ostatním letadlům okolo. Nedávno jsme tady o tom na Péráku diskutovali a popravdě musím říct - už aby to bylo ;o) (pochopitelně se zálohou stávající technologií)
- "V letadlech se stále používají barometry, ale když dojde například při bouři k rychlé změně tlaku vzduchu, dojde ke skokové změně výšky." - to už bych vůbec nedával do souvislosti s daným objevem. Jestli myslí turbulence, tak těm Wo vůbec nepomůže, jestli tím myslí kolísání skutečné výšky letadla podle tlakových polí, tak ty rozhodně nejsou skokové a už vůbec neohrožují bezpečnost letu Proto lítáme všichni hladiny ve výšce a stejné QNH u země a proto jsou nad terénem 1 a 2 tisícové odstupy.
A teď drobně k tomu uplatnění v letectví. Je pravda, že letecké mapy používají na celém světě jednotný systém, ale to se týká pouze zeměpisných souřadnic, nikoliv výšek. Výšková informace je čistě národní záležitost, přepočítaná právě na střední hladinu moře, toho konkrétně příslušného pro danou zemi. Právě proto je v každé zemi každý kopec jinak vysoko, letiště v 1000ft není ve stejných 1000ft jako někde jinde a moře není vždycky ta stejná nula. Právě proto bylo (mimo jiné) vynalezeno QNH, aby se tyto rozdíly eliminovaly. K čemu by Wo a příslušná změna leteckých map a databází mohlo sloužit je právě celosvětové sjednocení referenční nuly a tím pádem GPS zjištěná výška by byla absolutní, kdekoliv na zemi. Tím pádem by se mohla používat nejen pro přiblížení a přistání, ale taky pro rozestup od terénu a vertikální mezi letadly. Odpadla by tak nutnost tak velkých bezpečnostních rezerv např. při letu nad terénem nebo při vertikálních rozestupech mezi letadly, odpadly by starosti se závislostí výšky na aktuálním tlaku a teplotě, apod.
Samozřejmě by to znamenalo jenom překopat kompletně všechny letecké mapy, AIPy a FMC databáze a kompletně změnit navigační systémy letadel, technologii a filozofii řízení letecké dopravy ;o)
Co mi zatím ale ne tak úplně sedí je vliv letu v absolutní výšce z hlediska efektivity a komfortu. Protože zatímco letadlu je dneska jedno v jaké je absolutní výšce, protože si pohodlně sedí v tlakové hladině a kopíruje bez velké námahy její "vlny". Při letu v GPS výšce by ale letělo skrz isobary a to si zatím neumím dost dobře představit....
No v každém případě byť je to idea hezká, aplikace v letectví se podle mého názoru dočkáme až ve velmi vzdálené budoucnosti. Potenciální náklady jsou natolik velké a přínos v krátkodobém horizontu tak malý, že se do toho podle mně nikomu nebude chtít. Přijde mi to jako zajímavé a elegantní řešení, to ano...ale kdy se ho dočkáme to si netroufnu předvídat
btw OT: Docela fajn fičura na iDNESu - když člověk vybere kus textu a dá copy, tak se mu do schránky vloží i reference na iDNES |
|
