Milý pete, napsals to moc hezky.
Je to samozřejmě můj osobní úhel pohledu a možná také to, že E6-B mám jen pár dní a teprve se s ním učím, ale teď v dané fázi můžu napsat, že souhlasím se vším, cos napsal, až na:
- vždycky jsem přemýšlel, na co mají EB-6 takové masivní oko, než jsem zjistil, že na špagátek k přivázání obyčejné tužky. I když je konstrukce úhlu snosu přehledná (grafická), tužtička mi přijde ohromně nešikovná - a také ztěžuje práci s komputorem v "jednopilotní verzi" - s DR2 se dá pracovst prakticky jen jednou rukou, to u E6-B moc nejde.
- kombinace logaritmické a časové stupnice na E6-B se používá na mnoha navigačních počítadlech z Anglie a Ameriky, ale velice záleží na tom, jak je stupnice provedena. Tak se stává, že i u některých E6-B klonů je přechod z číselné na časovou nepřehledný - člověk si musí uvědomit, že časová (vnitřní) jsou hlavně dekadicky poskládané minuty, které pak musíš přepočítat na hodiny a minuty.
- Výhodou se zdá být, že dvě čistě logaritmické stupnice vedle sebe umožňují obyčejné násobení čehokoliv - ve skutečnosti tohle zas tolikrát nepotřebuju, tak mi to na DR2 nechybí.
- Různí výrobci E6-B dělají droboučké úpravy provedení - značení desítky, značení hodiny - a také pak značení dalších hodin (vnitřní řada vnitřní stupnice vpravo od hodinové značky). U některých je to velmi nepřehledné. Mně připadá, že prakticky všechno, co se za letu počítá, se vlastně počítá ve vztahu na čas (kromě převodů jednotek, o otm dále). Takže kombinace logaritmické a časové stupnice (na DR2) pro vaůlnou většinu úloh snatačí - a je mnohem přehlednější. Výpočty na DR2 totiž ohromě usnadňuje ještě jezdec s ryskou, který může být zacvaknutý na hodinovém kolíčku, nebo může být volně. Protáčení zevních kotoučů pod jezdcem díky přesné výrobě polohu jezdce nemění (zde je potřeba zmínit, že české provedení od Logarexu je proti DR2 velmi zjednodušeno - škály jsou stejné, ale pevné spojení vnitřního časového kotouče s logaritnickou vnější úhlovou stupnicí těžce deklasuje manipulaci a genialitu originálu).
- na převody jednotek (galony, litry, stopy, míle, kilometry atd.) vůbec nejsou potřeba dvě logartitmické stupnice (zdánlivá výhoda E6-B), pokud máš jednu stupnici a jezdec. Principem logatitmické stupnice je, že poměr dvou funkcí je představován konstatní úsečkou kdekoliv podél celé logaritmické stupnice. Viděl jsem logáro k převodům všech možných jednotek, které mělo na šíbru jen primitivní "skoby" - svislé čárky spojené vodorovně do "půlobdélníku" - na vodorovné čárce byo napsané, z jakých jednotek na jaké se převáděcí "skoba" týá. Na DR2 lze totéž aplikovat tak, že si logaritmickou stupnici nastavím počátkem na výtnačný bod časové stupnice a jezdcem najdu příslušný poměr (podle tabulky, zpaměti, podle potřeby). Pak se logaritmické mezikruží otočí vstupní hodnotou nad zvolený bod časové stupnice a pod ryskou jezdce je výsledek. Stejně lze provádět jakékoliv násobení.
- napsal jsem to kostrbatě, ale chtěl jsem tím říct, že DR2 upřednostnilo přehlednost časové stupnice před jednoduchastí obyčejného násobení.
- co se týče logaritmické stupnice do 10 nabo 100 (jedna škála na 360 nebo 180 stupňů oblouku) - myslím, že právě svojitá stupnice u DR2 názorněji usnadňuje přepočty, které překračují stovku. U jednoduché stupnice se těžko hlídá, kolikríát kolem dokola už člověk počítal, navíc se s počítadlem musí dvakrát víc kroutit.
- historie proč se vlastně kompiutory DR přestaly vyrábět je na další kapitolu, dochází mi baterka v noťáku, musím někam do civilizace  |
|
