Za tenhle příspěvek opravdu děkuji. Stále se setkávám s lidmi, kteří žijí v iluzi, že narozdíl od letadla je pilotáž vrtulníku naprostou hračkou. Já osobně miluju vrtulníky od svých osmi let, v MSFS mám nalítáno tisíce hodin, naštudovány všechny ty vrtulníkové bible, jenomže..
Nedávno jsem si to zkusil.. Šel jsem do toho se sebejistotou, nikdo totiž nemohl být lépe teoreticky připraven. Věděl jsem, co to bude dělat, co budu dělat já, k čemu určitě nesmí dojít a co každopádně musím.
A ve vzduchu - s R22, nárazový vítr 10 m/s - jsem se skoro celou dobu jenom bál. Co tam se dělo! Všechno se točilo, klesalo, stoupalo, naklánělo se a vyvracelo, já měl pocit, že padám ze sedadla, s čímkoliv jsem pohnul o centimetr, to způsobilo jen stěží odvratitelnou katastrofu, do toho ten vítr - v jedné sekundě máte pocit, že letíte klidně a ještě v té samé se všechno změní, letíte jinam, točíte se, divné zvuky od rotoru, hlavou vám probleskují pasáže z "R22 LOSS OF MAIN ROTOR CONTROL ACCIDENTS" a je vám jasné, že právě tohle se teď stalo.. No, je to na dlouhé vyprávění a na dlouhé objímání stromů.. 
Rád bych touto cestou poděkoval Bobovi, autorovi www.vrtulnik.cz, že tam byl a že každou tu podělanou sekundu měl všechno pod kontrolou a že všechny ty kritické momenty bez problémů a s klidem vyřešil, aniž by mi jedinkrát dal najevo, že jsem trouba.
Pokud byste se někdo chtěli povozit v R22, zeptejte se na BorivojCech@seznam.cz. Můžu vřele doporučit. |
|
