FlightSim.CZ   Reklama  
CVARS - zrychlí vám tep...
> Nejste přihlášen Login
  Dnes je pátek 17. 5. 2024, svátek má Aneta Translate
ÚVOD
LETADLA
KRAJINY
AI PROVOZ
UTILITY
ČLÁNKY
FÓRUM
 Seznam příspěvků
ODKAZY
SCREENSHOTY
VIDEA
INZERCE
PLÁNOVÁNÍ LETŮ
VYHLEDÁVÁNÍ
O SERVERU
RSSRSS - fórum
RSSRSS - novinky
FacebookFacebook
MobileVerze pro PDA
Tlaky Jeden příspěvek | Celý strom
Tlaky   15. 7. 2009 / 22:19
vojtas
Ahoj vespolek.
Protože vím, že se na tomto fóru vyskytuje v porovnání s některými jinými nadprůměr chytrých hlav, dovolím si hodit do pléna dotaz, na který jsem zatím nenašel uspokojivou odpověď.
Jde o tlak statický a dynamický.
Všichni víme, že vzduchová částice na dozvukovém profilu křídla musí na vrchní straně urazit delší vzdálenost, než na spodní a tím je nucena pohybovat se rychleji.
Tím taky na této horní straně stoupne dynamický tlak a klesne tlak statický, důsledkem toho je, že je křídlo „nasáváno“ vzhůru.
Taky víme, že statický tlak je vlastně součet hmotností vzduchových částic ve sloupci vzduchu nad daným místem a dynamický tlak je kinetická energie vzduchových částic působících na předmět při vzájemném pohybu.
Součet obou tlaků je konstantní.
A otázka zní, můžu si pokles statického tlaku na vrchní straně profilu představit tak, že pohybující se částice vzduchu, jejíž vektor v klidu směřoval do středu země, se při zrychlování rozloží do dvou vektorů a čím je „vektor pohybu“ větší, tím je „vektor tíhy“ menší?
A v důsledku toho je statický tlak na vrchní straně profilu nižší než na spodní?

Snad jsem podal dost jasně to, na co se vlastně ptám, i když jak to tak po sobě čtu...
Rozepsal jsem se takhle detailně proto, aby jste případně mohli zkorigovat mé případné omyly, že kterých pramení má nejistota v otázce tlaků.
Prostě mi jde o to, pochopit na molekulární úrovni, jak to funguje.
 

Tlaky   16. 7. 2009 / 00:09
dandee
Ty , nie si nahodou ten americky spion?

No vyskusaj tuto stranku,je tam daco o aerodynamike

http://www.antiskola.eu/referaty/index.php?page=show_detail&come_from=list&obl=19&pg=1&id=12364
 

Tlaky   16. 7. 2009 / 00:12
sokol
V L+K byl o tom celej seriál.
 

Tlaky   16. 7. 2009 / 00:48
kuma   
Myslím, že to bereš za špatný konec.

Co se týče vztlaku a obtékání profilu, tak přestože se ten vzduch kolem profilu pohybuje, jde o tlak STATICKÝ.

Viz: Bernouillova rovnice - komentář: "Statický tlak klesá, když roste rychlost proudící kapaliny"

takže vztlak vyplývá především z rozdílu STATICKÝCH tlaků na sací a tlakové straně profilu - primitivně - částice v proudnici na horní (vyboulené) straně profilu musí při obtékání urazit dráhu delší, než částice obtékající profil zespod. Pokaždé, když mají částice urazit větší vzdálenost (neproudí zpříma, ale po křivce) - "naředí se" - a tím klesne statický tlak. Pokles statického tlaku na horní straně je větší (větší dráha, větší urychlení, větší "naředění) - než dole, proto je mezi těmito statickými tlaky rozdíl - a temn rozdíl je vztlak.

správně píšeš, že celkový tlak je (vektorovým) součtem statického a dynamického, ale asi se prakticky uplatní v oblastech, kde dynamický tlak převažuje nad "triky" statického tlaku - na náporové straně profilu při vysokých úhlech náběhu a podobně.
 1x  

Tlaky   16. 7. 2009 / 01:21
FSPilot   
Já bych si to odvodil jednoduše

V prvé řadě, pokud uvažujem na molekulární úrovni, tak si ujasnit něco málo z chemie.

Každá látka má částice, které jsou nějak seskupené a v ideálním případě všechny ve stejné vzdálenosti od sebe. Nějak (netuším jak) na sebe působí (jeslti to je gravitace částic, magnetismus nebo co, nemám zdání ) a to tak, že se snaží být vždy od sebe v nějaké te dané vzdálenosti. Pokud jsou od sebe dál, přitahují se - chtějí se dostat k sobě blíž, pokud jsou blíž, tak se chtějí zase od sebe oddálit, aby se dostaly do té své ideální polohy

Z tohodle předpokladu bych odvodil celou další teorii (může být klidně celá špatně )

No tu částici bych spíš bral jako jeden článek v systému (mřížce), kde funguje nějaké napětí-vzdálenost (výše popsaná "přitažlivost") mezi jednotlivými částicemi vzduchu v daném místě. Když zvýšíš hustotu (jakoby slačíš ten vzduch nad profilem) - "zhoustnou proudnice" - naroste ti tam asi hustota částic, tzn., že vůči ostatnímu vzduchu se bude tento kousek stlačeného vzduchu chtít rozpínat (částice chtějí od sebe do ideální polohy), aby dosáhl svého původního stavu, jako okolní plyn. Rozpínat se ale může jen jedním směrem - dozadu, tzn. částice toho zhuštěného vzduchu začnou prchat dozadu. Dopředu nemůžou, protože je třeba uvažovat, že díky pohybu křídla ve vzduchu se zepředu hrnou pořád další, což udržuje vyšší hustotu (stlačuje) vzduchu v nějakém místě nad přední částí profilu (důkaz bych viděl v tom, že slačení znamená zvýšení teploty vlivem četnějších srážek částic a u rychlých letadel je to znát hodně - ale kdo ví, jak to doopravdy je U pomalých letadel ten rozdíl moc velký nebude). Nahoru taky nemůžou, protože by se musely vytrhnout z kontinuálního proudu a zvyšovaly by hustotu v jiné vrstvě nad křídlem, ale jinak by se ničeho nedosáhlo, pořád by bylo místo, kde by se ten vzduch nemoh roztáhnout a za křídlem by vznikala "molekulová díra" (vakuum). Proto ty částice budou chtít utíkat dozadu. Jasně, nic není dokonalé, takže něco půjde i nahoru (tím vzikne ta plocha, jak se kreslí vztlak).
Tak nějak bych si to představil já. Nižší tlak bych pak bral, jako to, že jakmile ty částice rozpohybuješ, tak se mezi nimi začne zvětšovat ona mezera a tak bych si vysvětlil ten pokles tlaku. Prostě větší mezera začne přitahovat další částice. Je to ale jen takový můj názor, žádná poučka

To, co nese křídlo (vztlak) je vlastně jenom rozdíl těch tlaků nad a pod křídlem, který způsobí právě ta rychlost částic. Tzn. ideálně dole částice brzdit a nahoře je urychlovat, jak to jen jde - ale samozřejmě, tohle není tak dokonale realizovatelné. Částečně to samozřejmě jde. Tím vznikne rozdíl tlaků a protože profil je na horní straně zakřiven víc, než na dolní straně (klasický nosný profil), tak musí částice nahoře běhat rychleji, aby se potkaly s kolegou ze spodní strany profilu a tím pádem ten rozdíl.

Prostě a jednoduše by se to dalo popsat podobně, jako fuknce tryskového motoru - mimoch. založen na principu klasického spalovacího čtyřtaktu.

1) sání (spíš asi příchod stále nového vzduchu) - letadlo letí a potkává stále nové částice

2) slačení (komprese) - částice nového vzduchu se začnou vlivem překážky hromadit někde kolem náběžné hrany profilu (asi na přední straně a chtějí se rozpínat. Tady bych podotknul, že když uvážím náběžnou hranu 3D křídla zepředu, je to přímka a koukám-li v rovině tětivy (spojnice náběžné hrany a odtokové hrany), tak je větší plocha (průřez kolmý na tu rovinu) vystavená proudu vzduchu nad touto rovinou, než na spodní straně křídla (pod rovinou) - chápeme se? Snad jo Toto nám říká, že nahoře je větší překážka, tzn. začne brzdit větší množství částic - začnou se nabalovat víc, než na spodní straně (to zmíněné zvyšování tlaku před nbeo kolem náběžky).

3) expanze - stlačený vzduch někam prostě musí - jak jsem popsal výš, podle téhle mojí noční teorie jedině dozadu. Tím, že se urychlí a prchá dozadu, tak se tam dělají ty mezery mezi molekulami, což vyvolá vlastní nižší statický tlak a další molekuly by se tam chtěly dostat a možná teda trošku můžou, tak začnou nad sebou ty mezery zvyšovat taky a tím vznikne (asi známá) oblast vztlaku. Teoreticky to, co je nad onou zmíněnou rovinou, by mělo pokračovat vrchem k odtokovce a to co je pod rovinou tětivy, to by mělo pokračovat spodem. Ale asi sám víš, že tomu tak není, ale řek bych, že to bude tím, že nahoře, když je nižší tlak, tak si nasává i pár částic z pod té roviny...

4) výfuk - na konci křídla (odtoková hrana) se zase částice vrátí nějak k sobě a po chvíli přetahování se ustálí v původním uspořádání (mřížce). Tam bych řek, že hraje roli hmotnost každé částice a proto se hned neustálí, ale překmitne svou optimální polohu díky své hybnosti a začne odpuzovat další částici, čímž se celá mřížka začne jaxi "vlnit"

PS: částice vzduchu je tak miniaturní, že její tíhu vyrovnává odstředivá síla Země (při otáčení) - si myslím aspoň - , takže ji asi netřeba važovat. A pokud si stanovíš nějaké osy, tak do nich můžeš libovolně rozložit vektor pohybu dané částice, který se může měnit libovolně.

tfuj, to jsem se rozvášnil No, snad ti to pomůže a snad to není úplná ptákovina.

Jdu raději spát, než tu vymyslím novou teorii relativity
 

Tlaky   16. 7. 2009 / 03:20
kuma   
Prosímtě, už to NEKUŘ!
 

Tlaky   16. 7. 2009 / 15:22
dandee
Neni tu niekde doktor???
 

Tlaky   16. 7. 2009 / 09:36
Maso
Zdar, no ani jsem to nečetl celý, takže nevím, co tam máš s tím sáním, expanzí.... Ale přijde mi hned v úvodu podívné přirovnávat vzduch, tady plyn, kde pokud vím částice konají nahodilý, tzv. Brownův pohyb, k látce s uspořádanou mřížkovou strukturou, tedy kovům... Takže ve tvé "noční" teorii bych každé slovo vzduch nahradil slovem kov (a pak se asi po.eru smíchy). Marně si totiž zkouším představit, jak asi vypadá taková "vyexpandovaná" hořčíková slitina...
 

Tlaky   16. 7. 2009 / 09:39
kuma   
http://www.flightsim.cz/forum_prispevek.php?id=311747&lan=0
 

Tlaky   16. 7. 2009 / 10:06
Koprik
Hosi,prestante:
1) hulit
2) filozofovat o nesmyslech a nesmrtelnosti Chrousta
3) pripadne se uklidte do stinu, at se vam nepripaluji makovice
4) a pokud nepatrite k nejake popularni mensine, tak se poohlidnete po necem hezkem zenskem ve vasem okoli, at mate v duchodu na co vzpominat))))
 

Tlaky   16. 7. 2009 / 11:22
FSPilot   
jasně, že dělají brownův pohyb, ale tak nějak si při určitém tlaku ty částice od sebe udržují odstup (ikdyž sem tam nějaké do nějaké vrazí), tak to bylo jednodušší přirovnat k "mřížce"
Ale jinak by to tak mohlo být ne? Kuma přepsal prakticky to, co napsal tazatel a já si to chtěl rozebrat na oné molekulární úrovni
 

Tlaky   16. 7. 2009 / 12:56
kuma   
No, nevim jestli po tvym vysvětlení byl vojtas moudřejší - a tos ještě zapomněl na 2 doby - 5. "mazání" a 6. "oddech".
 

Tlaky   16. 7. 2009 / 12:57
FSPilot   
Tyhle dvě doby vidím poprvé v životě To je asi z oboru, ne?
 

Tlaky   16. 7. 2009 / 13:04
kuma   
JDC. Většinou necituji doslovně, ale uznávám a ctím, že je to základ vědění a nejklasičtější zdroj vědy.

Jinak pokud jde o tu "molekulární" úroveň - tak vektory a rozložení je pouze matematické zobrazení. Pokud máme abstrahovat k jednoduchému a pochopitelnějšímu modelu, v zásadě jde o "naředění" molekul (částic), jak jsem psal ve svém příspěvku, to byla ta odpověď. Ve skutečnosti tomu tak opravdu je.

Když se abstrahují kudrlinky z Vojtasova dotazu, pak je jeho otázka v podstatě jedna (vše ostatní jsou implikace) - a to je: je součet statického a dynamického tlaku vždy konstatní??

a odpověď je:
- když jo, tak je to tak. Když ne, tak to neplatí.

To by ale asi nebylo moc srozumitelné, kdyby se to napsalo rovnou...
 

Tlaky   16. 7. 2009 / 14:39
Koprik
..i ty Brute????))
http://www.flightsim.cz/forum_prispevek.php?id=312027&lan=0
 

Tlaky   16. 7. 2009 / 16:15
FSPilot   
Já jeho dotaz pochopil jinak
A to tak, že se ptá, jak vzniká nižší tlak nad křídlem v molekulární úrovni.
To jak jsi to napsal je pravda, jenže to nespecifikuje ten problém do detailu Molekuly se roztáhnou, ale k tomu musí nějak dostat podnět a ten ti v té odpovědi chybí. Nic v tomhle světě se samo od sebe nezačne měnit. Vždy je třeba nějaký podnět, něco, co vyvede z rovnováhy a vyvolá reakci. Vzhledem k tomu, že molekuly vzduchu k sobě nejsou pevně vázány (viz ta sranda s proudícím tuhým kovem nebo co to), tak ty molekuly nemusí být v páru kolem profilu, tzn. při takovém zamyšlení mi vychází, že nahoře molekuly úletí větší dráhu, tzn., že se nepotkají na odtokovce, protože ty shora budou zpožděné

Teď mě zase napadá teorie s opačným smýšlením, než ta moje původní šílená A to místo přetlaku před křídlem, podtlak na zadní straně. Tak, jako deska postavená kolmo k nabíhajícímu proudu vzduchu. Ale prakticky je to totéž. Tím, že překážka (křídlo, deska, cokoliv) letí vzduchem, začne na začátku brzdit molekuly, ale za překážkou se v prostoru objeví stejný objem, ale chybí mu dostatečný počet molekul (v tom místě je nižší hustota-tlak) a tak se snaží okolní tlak nacpat molekuly do toho prostoru (vrátit to do původních hodnot). A protože vepředu se ty molekuly brzí a vzniká tam tak trošku přetlak, tak to tlačí ty molekuly podél povrchu křídla hezky dozadu rychleji Já nevím, ať uvažuju jakkoliv, tak mi to takhle pořád vychází
 

Tlaky   16. 7. 2009 / 16:32
kuma   
Jenoms nepochopil, co jsem vlastně napsal.

Skutečně (fakticky a na molekulární úrovni) částice (molekuly) se na delší dráze proti kratší dráze) "naředí" - tedy zvětší se mezimolekulární vzdálenost. To proto, že když jsou před náběžnou hranou molekuly A a B těsně nad sebou (sousedky nastojato) a ta náběžná hrana je rozdělí (hranice mezi proudnicí nahoru a proudnicí dolů) vyjde přesně mezi tyto dvě mkolekuly) - tak po průchodu profilu mezi nimi jsou A a B zase sousedky nastojato. Akorát ta horní musela zvládnout delší cestu. Ale mezi náběžnou a odtokovou hranou je podélně konstatní množství částic -a tak ty, co jdou delší cestu, se na tu chvíli od sebe vzájemně vzdálí. A v tom je princip poklesu statického tlaku v místě lokálního urychlení.

Matematicky to jde popsat různými způsoby (viz stránky v odkazu dandeeho, různé průřezy typické pro učebnice aerodynamiky a podobně) - ale princip je vždy týž - nad vyboulenější stranou je vzdálenost mezi částicemi větší a tím vzniká rozdíl, jehož výslednicí je na křídle vztlak (totéž ale platí pro Venturiho trubici atd.)
 

Tlaky   16. 7. 2009 / 16:34
kuma   
P.S. A jednu za Brutíčka, tatíčku Julie !!!
 

Tlaky   16. 7. 2009 / 19:58
FSPilot   
Trošku zafilozofuju To, co píšeš chápu (s tím naředěním jsem to psal taky), jenže ty částice nemusí být tak, jak píšeš. Nikdo to nedokázal. Jen se tomu přizpůsobily vzorce, které to pak tvrdí, ale jak víme, všechny vzorce používané pro všechny technické výpočty jsou nepřesné a zjednodušené

Mě jde hlavně o původní příčinu, která není (podle mě) v tom, že na začátku i konci musí částice A a B sousedit, ikdyž můžou být spolu na podobných místech. Ta příčina je někde jinde. To, že se roztáhnou a urychlí je už důsledek něčeho a to něco bych rád věděl Sama od sebe se ta částice neurychlí jen proto, že má souseda dole, který se na konec křídla dostane rychleji, to určitě ne
 

Tlaky   16. 7. 2009 / 21:36
kuma   
Problém je, že když jsem byl malý kluk, tatínek koupil světélkovací korálky, malé magnety, černé loutkářské nitě - a vyrobil nejdřív Machův vlnostroj a pak spoustu podobných fyzikálních hraček, na kterých mi předváděl jak se co chová, co se kdy kde děje (kalotové modely molekul, interaktivní model pro demonstraci disociace, fungující Rhumkorfův přístroj včetně originální fungujícíé rentgenky, různé demonstrace vlnění a polarizace pole, občas předvedl věc, kterou jsem už nikdy v životě neměl šanci vidět - například zobrazení letu radioaktivních částic ve Wilsonově mlžné komoře... v UV světle to občas bývala představení lepší, než Laterna Magika,) táta byl prostě koumák a hračička , probrali jsme to od Galvaniho žabích stehýnek až po Kapicu. Už jsem to skoro všechno zapomněl, ale zbyla představa a způsob myšlení. Toho se nezbavím a je fakt, že poustu věcí si nejen dokážu představait - ony tak většinou skutečně fungují.

Takže když to "naředění" domyslíš, i s těma vektorama, Braunovým pohybem (a je blbost, že by gravitační tíha částice byla kompenzována odstředivou silou, sorry ) - prostě tím, čemu jsem se chtěl vyhnout, tak ti nakonec vyjde, že v tom je ten fór, proč je najednou statický tlak menší - a cucne to.
 

Tlaky   16. 7. 2009 / 21:51
FSPilot   
Panejo Měl jsi tátu Einsteina? To můžu jen tiše závidět. Já musel na všechno přijít sám nebo někde okoukat

Nicméně, o těch vektorech jsem nepsal, že to tak platí a to, co jsi popsal s tím "zředěním" částic beru, sám jsem to tvrdil taky, ale pořád nevím (ani ty jsi to nezmínil), co doopravdy způsobuje to urychlení částic. Resp. ano, napsal jsi to, ale příjde mi jako hovadina psát, že "částice A a B jsou sousedky a při obletění kolem překážky spolu musí sousedit i na druhé straně" To mi prostě nepříjde, jako vědecky podložené tvrzení
 

Tlaky   16. 7. 2009 / 22:17
FSPilot   
Tak mě napadá... asi jsem přemýšlel špatně...

Už si to asi dovedu zdůvodnit Pořád beru křídlo (profil) jako statickou záležitost, kolem které proudí vzduch, což ve skutečnosti takhle není při tomhle vysvětlování

Udělal jsem k tomu názornější obrázek, jak to myslím

Jen filozofuju a cucám z prstu bez ohledu na nějaké rovnice apod. Nejde mi o přesné hodnoty, ale o principiální funkci toho, co se tam vlastně děje

Abych se dostal k jádru pudla:

- Domnívám se, že ony částice jsou v nějaké poloze v nějakém množství na objemovou jednotku (klasická hustota) a stav je poklidný (uvažuju jednoduše)

- Jakmile tam vlítne profil/křídlo, díky svému tvaru část těch částic pohrne před sebou, nebo je resp. vychýlí před sebe a směrem od profilu (druhý obrázek) v nějaké oblasti (vyznačeno zeleně), čímž způsobí nárůst hustoty před profilem (ztěsná tam ty částice - nebude to asi nějak moc - záleží na rychlosti a tvaru profilu).

- To byl ten zvýšený tlak před profilem. Pak ony částice začnou lézt nahoru a dolů pod profil, ale za ním by vznikla hmotová díra, takže se ty částice ze své vychýlené polohy (ne podél profilu, ale prakticky "kolmo dolů") začnou vracet na své místo. A protože nad tětivou je zabráno víc místa, tak ty částice jsou od své původní polohy dál, tudíž musí větším šupem dolů - tím se tam roztáhnou a vzniká nižší tlak a tohle bych bral jako onen podnět.

Ale očekával bych, že to bude určitě složitější, takže ten podtlak v zadní straně křídla vytvoří podmínky takové, že okolní vzduch se tam bude snažit tlačit všechno, co má, tzn. že tam poleze i to, co je před maximální tloušťkou profilu někde u mezní vrstvy a to by pak pohlo způsobit i to, že na horní stranu profilu ve skutečnosti (co bylo ověřeno z aerodynamického tunelu) jsou nasávány částice, které jsou i něco málo pod náběžnou hranou, což by při tomto zobrazení (na obrázcích) nebylo.

Už je zas večer a zas mi to začíná vymýšlet blbosti... ale prostě filozofuju
28093 B / 299 x 500 / Proudeni kolem kridla v molekulach.bmp
 

Tlaky -Jára CIMRMAN ŽIJJE   16. 7. 2009 / 23:37
Koprik
Hoši já to věděl.....Jára CIMRMAM existuje.....a je to náš Doktor!To je neuvěřitelný, ale takový znalosti neměl ani náš fyzikář na gymplu a to byl profesionál, ale náš Doktor je "jen" zanícený amatér.Jen houšť a větsí kapky...a jak jsem už říkal, Tebe je na Doktora škoda!))))S tebou si asi ve škole tradiční učitelé,museli užívat.... předpokládám, že se šli všichni hromadně opít, když tě meli z krku....živě si dokážu představit, s jakou nejistotou předstupovali před třídu nevěda,jak je dnes Doktor zase sestřelí....pokud ti teda ředitel nezakázal se na hodinách hlásit a opravovat učitele)))PEACE BROTHERS....
 

Tlaky -Jára CIMRMAN ŽIJJE   17. 7. 2009 / 07:54
Létající myš   
Ty zývidíš, že jsi v mládí neměl nitě a korálky...........Fuj styď se
 

Tlaky -Jára CIMRMAN ŽIJJE   17. 7. 2009 / 08:15
kuma   
Někdo má holt tátu stíhačem, něčí táta zas po nocích váže korálky do závěsu... rozhodně nelituju - ale s JDC se rovnat nemohu, v žádném případě, to je pro mne absolutně nedostižný vzor - už proto, že mou tvář si můžeš prohlídnout v mém profilu. Kdyby nic, tak tohle mne definitivně deklasuje...
 

Tlaky -Jára CIMRMAN ŽIJJE   17. 7. 2009 / 08:28
Létající myš   
Nezoufej. Ja taky v zrcadle vidím někoho jiného, než bych čekal. Tak raději ani foto nedávám do profilu. Ale mám výhodu. Na tebe je v plachťáku vidět. Na mě v kabině ne. HEČ
 

Tlaky -Jára CIMRMAN ŽIJJE   17. 7. 2009 / 10:21
Koprik
...to litas porad IFR schovany pod boudou, nebo mas cerny skla?Jaktoze te neni videt?)))
 

Tlaky -Jára CIMRMAN ŽIJJE   17. 7. 2009 / 10:25
kuma   
No jen doplním - na zrcadlo se spoléhat nedá. Celkem levný trik je dát si dvě zrcadla kolmo k sobě a pak se donich kouknout - i když vidíš sebe tak, jak tě vidí kdokoliv druhý, bude se na tebe ze zrcadla koukat úplně jiný člověk (to převrácení o 180° hraje větší roli, než by si kdokoliv z nás myslel )

No a ještě jednu rodinnou intimitu: můj zmíněný tatínek, když se na sebe koukal do zrcadla (ale i když jsme se na něj v zrcadle dívali já nebo ségra !!) měl misto normálního obválného obličeje obličej do trojúhelníku. Fakt. A to byl jev (či klam?) který nám zatím nikdy nikdo nevysvětlil !!!
 

Tlaky -Jára CIMRMAN ŽIJJE   17. 7. 2009 / 10:31
Koprik
...uz jen cekam nejake verse ci detektuivni hru...."Vrazda ve virtualnim hangaru".....a hlavne byme zajimalio, co by JDC rekl na likvidaci "jarovky" evropskymi byrokraty!!!
 

Tlaky -Jára CIMRMAN ŽIJJE   17. 7. 2009 / 10:42
kuma   
Šrapnel!
 

Tlaky   16. 7. 2009 / 16:20
Maso
Aha, takže určité zjednodušení. Jinak, jak říkám, celé jsem to nečetl a přiznám se, že aerodynamiku jsem nikdy nestudoval, jen termomechaniku plynů a par a něco jako hydromechaniku, takže o obtékání těles se tady hádat nebudu. Jinak už bych toho fakt nechal, pač jak praví přísloví: čím víc se ho.no rozmazává, tím víc smrdí
 

Tlaky   16. 7. 2009 / 16:24
Koprik
...predpokladam, ze si vsichni diskuteri dostatecne ukazali, jak je maji velky na molekularni urovni a pujdou delat neco uzitecneho...)))
 

Tlaky   16. 7. 2009 / 19:38
Lejzy
Mně hlavně příjde zbytečné do základní aerodynamiky vůbec nějaké molekuly tahat. Bohatě stačí popis tekutin coby kontinua. A když už, tak se zastavit u ideálního plynu. Tahat tam nějaké mezimolekulární síly (jsou slabé) nemá pro základní výpočty vůbec smysl.
 

Tlaky   16. 7. 2009 / 20:00
FSPilot   
Na některé témata se někdy dobře filosofuje a mě to teda občas baví
Tak pardón
 

Tlaky   16. 7. 2009 / 21:38
kuma   
Problém je, že popis tekutiny jako kontinua ti absolutně nezdůvodní, proč to funguje jak to funguje. Pokud se ovšem nenavrčíš vzorce, které postavíš jako základ - ale o to právě jde, vědět jak to funguj bez vzorců - a tam ty minimikrosíly hraj veledůležitou roli, protože z těch maličkých vektorů se pak skládá to, co drží Jumbo v luftě
 

Tlaky   16. 7. 2009 / 21:43
vojtas
Koukám, že se debata rozjela, zatím co jsem provětrával krovky. A jak se dnes opět ukázalo, pro praktické lítání stačí základní znalosti aerodynamiky, molekulární úrovně skutečně ne třeba.
Ale od přírody jsem tak trochu šťoura a tohle mi vrtalo hlavou a v mezičasech, kdy po ruce není žena Kopriku, šťoural jsem se mimo jiné i v tomhle.

Tímto děkuji Marianovi za fajn odkaz, něco takového jsem hledal.
Hlavně mě ale spasila doktorova věta: "Statický tlak klesá, když roste rychlost proudící kapaliny"
Já to v učebnicích vždy viděl tak, že statický tlak klesá, když roste tlak dynamický.
Smysl obou vět je totožný, jen jsem to potřeboval jinými slovy, což já občas prostě potřebuju.

Teď je mi taky jasné, že když jsem ve dvou různých učebnicích o proudových motorech četl, že s rostoucí rychlostí vzduchu dojde k poklesu tlaku a naopak, je řeč o tlaku statickém a o žádném jiném.
Přišlo mi to jako opak toho, co platí u křídla a to byl vlastně impuls k napsání tohohle dotazu.
Takže ještě jednou díky doktorovi za medicínku……....jak mě se ulevilo.
 

Tlaky   16. 7. 2009 / 21:53
FSPilot   
Moje veledílo ti nepomohlo?
 

Tlaky   16. 7. 2009 / 22:04
vojtas
Samozřejmě že ano, bez tebe by se to tady tolik nepropíralo a já bych věděl prd.
Ale ne, vážně, líbí se mi tvoje zvídavost a chuť dostat se k jádru pudla.
K ničemu jsou znalosti nadrcené nazpaměť, však víme. Lepší je, když si můžeš sem tam něco i odvodit.
Ale Mádrovi neřekneme, že se vzduchové částice přitahují gravitačními silami, to on by nerad slyšel.
 

Tlaky   16. 7. 2009 / 22:18
FSPilot   
A hodil by po tobě křídu
 

Tlaky   16. 7. 2009 / 22:24
vojtas
No právě..... )
 

Gonzo
VWAC
MZAK
O serveru   |   Zveřejňování souborů ke stažení   |   Kontakt   |   © 1999-2024 FlightSim.CZ