Občas se neshodnem.
Ona je kritika a kritika, tedy kritika a plané blitky.
Asi pokud by Pavlovi napsal někdo, kdo sám už pár kousků udělal - tak klidně může napsat "Hele, vole, tohles teda moh´dotáhnout do lepčího detailu, ne?" - a nepochybuju, že by to Pavel Vzal jako pozitivní kritiku - ono totiž kdo už něco takového za sebou má, tak nějak ví, kde přitlačit a kde zas jít polehoučku. Proč se asi k novým adonům tak "hrr!" nevyjadřují jiní autoři?
Problém dle mého je, když kolem sebe začne stylem starého matadora kopat někdo, kdo o tom má představu jako houpací kůň a kdo navíc okamžitě začne bojovat za "právo vyjadřovat svůj názor" a "dotčenou nespravedlnost, že můj názor nesdílíte" - vezmi, kolik lidí rovnou napíše na konec svého příspěvku "A teď do mne!" nebo "A kamenujte mne!" - rovnou konfrontace, likvidace, apodiktické dogma.
A přitom je to tak zbytečné...
Podle mého názoru je jen vědí autora, zda zvyšuje laťku svých výtvorů - stejně jako může pták za letu ve stoupavém proudu vyklesávat, je na každém, kdy se rozhodne svůj výtvor zveřejnit - anebo ještě nechá pod pokličkou a dál kutá.
Žádná absolutní laťka na to není - zejména, pokud je výsledek jako freeware. U komerčních produktů si to prostě koupí míň lidí, u free to odzkoušíš - a když je ti to málo, prostě to nepoužíváš. S pochlebováním autorů to nemá nic společného, jen někteří si myslí, že "těm druhým se už tady napochlebovalo až moc".
Elementary, dear Watson. |
|
