sice už jsem to kdysi psal, ale opakování je matka moudosti,.... Motor se stavitelnou vrtulí se ovládá většinou 2 pákami (když pomineme výškovou korekci). Jedna je Power lever (palivová, plynová přípusť)a druhá je Condition lever (páka řízení, nastavení vrtule). Obě spolu spolupracují. A mezi oběma regulátory (nebo i karburátorem), jak palivovým, tak vrtulovým jsou natažena 2 táhla. Právě od CL a PL. PL je do vrtulového regulátoru kvůli tvz "Beta řízení" (písťáky a turbinové motory bez volné turbíny nemají reverz), kdy regulátor nemá dostatečné otáčky pro svoji funkci ( vrtulový regulátr je tvořen odstředivými roztěžníky/ tvz wattův regulátor/ a pruzinou, která na ně tlačí proti směru rozevření/ pružinu stlačujeme CL/. na to je pak přidáno šoupátko, které řídí tok motorového oleje do mechanismu stavění vrtule). Při tomto režimu je úhle nastavní listů řízen pouze plynovou pákou. Tzn., že každá poloha PL má svůj úhel nastavení vrtule, který je pevně daný. Takže pokud dáme PL do letového volnoběhu a k vyššímu vykonu, řídíme vrtuli pomocí regulátoru vrtule. Řídíme ovšem pouze otáčky vrtule. Protože všichni víme, že se vzrůstající dopřednou rychlostí nám vektorově klesá úhel náběhu listu vrtule (fig:1, kde alfa je skutečný úhle náběhu, tau je úhel nastavní listu, v je dopředná rychlost, vr je skutečná rychlost obtékání, U je rychlost otáčení vrtule) ta má menší odpor, čímž se roztáčí. Regulátor otáček vrtule nám zvýší úhel nastavení listů, čímž dodrží zvolené otáčky vrtule. Úhel náběhu pak můžeme zvýšit vyšším výkonem motoru. Takže nemůžeme říci, že vrtulovou pákou nastavíme úhle náběhu vrtule. No, to je asi všechno. |
|