Obojí je špatně. Kájovi je třeba trpělivě a taktně vysvětlit, že to nemá cenu. Jenže na to za A) má málokdo koule a za B) pro lecjakou školu je to stran peněz ideální člověk. Když pak takovej proteče az na velkou, je to boj, bolí ho to tím víc a o penězích ani nemluvim, a nakonec jde od toho pryč - možná i s brekem.
A ten druhej? U lítání jsou potřeba i lidé, co mají prachy a mají jich dost. I ty je potřeba podchytit a ne hned hnát pryč svinským krokem, jak se s oblibou na mnoha letištích děje. Ale i tito lidé potřebují mít v sobě zakódovaný respekt, pokoru a smysl pro realitu. Pak to dotáhnou daleko a ve spojení s ostatními dochází k určitému synergickému efektu. Bohužel někdy si to takoví lidé neuvědomí a jsou z nich arogantní hovada. Ale často stačí jen s nimi pracovat, slušně ale rázně vymezit pravidla hry a oni na to časem přijdou. Mnohdy se toho ale nedočkají a místo toho se někde jejich ego jen masíruje a horší se to, a jinde se naopak setkají s odporem, pomlouváním a odmítáním, a to je znechutí. Obojí je pro letectví ztráta.
Ideálním stavem na letišti je mix vzájemně se respektujícich lidí rǔzných skupin, od študentů myjícich náběžky a létajících okruhy z navijáku až po ty, kteří mají prachy, leccos zafinancují a občas pustí nějaký chlup. Bohužel na to, abychom to v přijali za své a o tuto synergii se snažili, jsme v českém letectví, až na pár světlých výjimek, zatím nepřišli. Někde se prostě cení jen lopata v ruce a ostatní přínos se bagatelizuje. Škoda |
|
