mno, pane kolego, principielne se da s timto souhlasit, ale je tam nekolik nejasnosti az nepresnosti: prvni vec, to jest urceni trajektorie letu na zaklade dlouhodobych pozorovani a nasedneho vypoctu pres statistiku - doporucoval bych metodu Ovalskeho 100 zaznamu - a nasledny popis trajektorie pomoci integralu je skutecne hracka, nema cenu se ji zabyvat, vysledek si kazdy dokaze z hlavy odvodit sam, mouchu kazdy videl, takze vysledna trajektorie se da pokladat jako vyresena, tedy jasna a dana. Prvni vec, kterou je treba upresnit je, ze rychlost mouchy v bode 1 klesa linearne a nikoli logaritmicky - toto je tragicky a neodpustitelny omyl, takze tedy dogmaticky berme, ze linearne. Je treba ale rozdiskutovat bod 2, kde jak naznacujes, na kratky okamzik je moucha v bezvahovem stavu. A tu je prvni rozpor: byla-li by moucha v bezvahovem stavu, jeji nulovy bod by byl totozny s jejim tezistem, cimz by byla 100% podelne nestabilni a nebyla by schopna pokracovat v letu, nebot jak sam vis, nema vodorovnou ocasni plochu, misto toho pouziva na podelne dovazeni nohy, ale ty jsou ji vzhledem k bezvahovemu stavu nanic, pac nic nevazi a tudiz nemuze dovazovat. Dalsi rozpor je v tom, ze mela-li by teziste mimo tela a mela-li by byt zachovana definice vyse uvedeneho bezvahoveho stavu, mela by mit logicky mimo tela - tedy v totoznem bode - i nulovy bod, coz je - jak je notoricky znamo - vyslednice vsech aerodynamickych sil pusobicich na objekt, coz ale z aerodynamickeho hlediska vhledem ke konstrukci trupu mouchy je holy nesmysl!!! Jeji nulovy bod se muze pohybovat pouze po jeji podelne ose, coz podporuje i definici podelne stability letadla - v tomto pripade mouchy -, ktera je vlastne dana okamzitou polohou teziste od nuloveho bodu, ale POUZE v podelne ose, nikoli mimo ni, to by melo za nasledek (pripustime-li i jen teoreticky tento nesmysl) okamzite prekroceni mezni uhlove rychlosti mouchy okolo podelne roviny a jeji okamzitou a neustale se zrychlujici horizontalni autorotaci, pri ktere by behem par sekund presahla pretizeni 60g, ktere je uz jejim konstrukcnim limitem!!!!! Zjednodusene receno to je, jako kdyby tocila ustalenou spravnou zatacku s naklonem 90 stupnu, kde je pretizeni rovno nekonecnu, nebot - jak je opet notoricky znamo - pretizeni v zatacce se vypocita n=1/cos gamma, kde gamma je naklon zatacky ve stupnich, tedy napr. v zatacce s naklonem 86,2 stupne je pretizeni 15g, ale pri naklonu o pouhe 3,8 stupne vic uz nekonecno a vzhledem k vyse znimovane nestabilite uz by to moucha neuridila, navic pro vybrani tohoto manevru pri takovem pretizeni by potrebovala daleko vice tahu - obrazek grafu potrebneho a vyuzitelneho tahu pro vysvetleni druheho rezimu letu mohu nakreslit a naskenovat - nez je schopna si poskytnout, tim padem by se okamzite dostala do druheho rezimu letu, nadkritickeho uhlu nabehu a nasledneho padu.
S cim ale zase naopak souhlasim, je bod 3, ktery se da predstavit jako letoun VSTOL ve fazi viseni, jen ma v danem okamziku podvozek na strese.
Takze to jen na upresneni, ostatne vsechny moje namitky jsou logicke a daly se predpokladat a jak jsi psal, je to jen dynamika a matika. Doufam, ze me vyhrady k bodu dva ti pomohou doresit rovnici pristani mouchy na strope a objasnit Kachnovi problem.  )))) |
|
