|  |  | | Otázka dne č. 6 - Výškoměry 6. 3. 2007 / 20:27 | |
| | Dnešní otázkou se pustíme do přístrojů.
Jaké jsou známé chyby barometrického výškoměru, čím jsou způsobeny, jakým způsobem se řeší (opravují, přepočítávají, apod., pokud se nějak řeší) a jak se výškoměr chová při poškození tlakové soustavy (blokace, únik, nezapomeňte na rozdíl mezi přetlakovou a normální kabinou letadla).
Doufám, že se sejdou všechny detaily a tak dojdeme k známému závěru, že je to jeden z nejživějších přístrojů v kabině letadla ;o) |
| |
|
 |  | | | Re: Otázka dne č. 6 - Výškoměry 6. 3. 2007 / 21:03 | |
| | Tak přístroje mám rád, tak si dovolím odpovědět 
Podle MSA (ISA) je průběh tlaku s výškou exponenciální, tudíž by výpočet a výroba výškoměru byla nesmírně složitá a nákladná. Proto se při pohledu na průběh tlaku od výšky 0m do cca 11 km dá předpokládat přibližně přímkový tvar a tak se značně zjednoduší a zlevní jeho výroba.
Ale k chybám, výškoměr v podstatě už vlivem výroby ukazuje chybně ve všech výškách. Odchylky jsou velmi malé, tak se (podle mých infromací) zanedbávají (možná, nejsem si jistý, ale je možné, že výrobce dodává nějaké tabulky společně s přístrojem, kde jsou jednotlivé odchylky popsány)
Co se týče poškození, může se stát, že se ucpe sonda statického tlaku, ikdyž pravděpodobnost je minimální, ale je to možné i vlivem lidského činitele, jak bylo nedávno v Leteckých katastrofách (páskou přelepené sondy) a v tom případě výškoměr ukazuje výšku, ve které byl přístup statíckého tlaku vzduchu zablokován. Pokud dojde k poškození vlnovce (membrány), že jedna její strana uníká, kde je uzavřený tlak, tak v nepřetlakované kabině by měl ukazovat při vodorovném letu nulu a při stoupání, resp. klesání by fungoval jako vario (přibližně). V přetlakové kabině by tomu bylo jinak, protože by byl tlak (pravděpodobně vyšší, než jaký byl v původní uzavřené tlakové krabici a tak by ukazoval mnohonásobně menší výšku, než v jaké by se letadlo nacházelo (předpokládáme-li, že letíme v dopraváku ve výškách řádově kolem 8-11 km). Pokud dojde k pošození výškoměru, v dopravních érech jsou min. 2 nezávislé okruhy, které lze přepínat, protože jsou na přístroje převáděny elektronicky. Snad by to mohlo být zhruba vše
P.S.: Tahle rubrika otázek je vinikající nápad, moc se mi to líbí, člověk se dozví spoooousta nových věcí, ikdyž u něčeho jsem z těch odpovědí moc chytrý nebyl |
| |
|
 | | | | | Re: Re: Otázka dne č. 6 - Výškoměry 6. 3. 2007 / 21:23 | |
| | | jenom takova technicka: kdyz maji odchylku vsechny vyskomery (a pochybuju ze by se vyrobce od vyrobce lisila o mnoho), tak je to asi ve finale jedno, protoze to skutecne spravne neukazuje nikomu, neni-liz pravda? |
| |
|
| | | | | | Re: Re: Re: Otázka dne č. 6 - Výškoměry 6. 3. 2007 / 21:25 | |
| | Okolnimu terenu vetsinou ukazuje zcela presne... |
| |
|
| | |  | | | | Re: Re: Re: Re: Otázka dne č. 6 - Výškoměry 6. 3. 2007 / 21:27 | |
| | | tak tragicky to snad nebude, kdyz psal, ze ta odchylka je mala... |
| |
|
| | | | |  | | | Re: Re: Re: Re: Re: Otázka dne č. 6 - Výškoměry 6. 3. 2007 / 21:31 | |
| | | Prý se jedná o vzdálenosti okolo 20-50 ft (myslím). Dneska jsem o tom měl kratičkou přednášku |
| |
|
| | | | | | Re: Re: Re: Otázka dne č. 6 - Výškoměry 6. 3. 2007 / 21:28 | |
| | | To ano, ale díky těm chybám (hlavně zjednodušení v podobě té skoro lineární aproximace) se letadla dostávají "blíž" k sobě, čím jsou níž (ve FL400 je je to cca polovina vzdálenosti). Takže ano - všechna letadla vidí stejně "nesprávnou" výšku (proto se tomu také říká tlaková výška), ale pokud chceme letadla urdžet 1000 (tlakových) feetů od sebe při zachování rozumné bezpečnosti, musíme zavádět hrůznosti typu RVSM a od FL410 výš ani to nepomůže a musí se dodržovat rozstupy 2000ft. |
| |
|
| | | | | | | Re: Re: Re: Re: Otázka dne č. 6 - Výškoměry 6. 3. 2007 / 22:44 | |
| | IMHO, není to žádnej oficiální zdroj, ale tady http://www.aeroweb.cz/clanek.asp?ID=125&kategorie=29 píšou, že toto opatření bylo díky zlepšení přesnosti výškoměrů v 90. letech zrušeno. Myslím, že za chyby výškoměru ve vyšších hladinách může především to, že je (zatím ve valné většině případů) mechanický. Kdo viděl rozebraný výškoměr, je mu to jasné (ozubený segment, páka, hřebíček řetízek....). Ozubený segment má konstatní modulozubení, neumožňuje tedy výškovou (logaritmickou) korekci. Pravděpodobně s nástupem elektronických tlakoměrů (cejchovaných jako výškoměry) toto odpadlo.
Když je v aneroidu netěsnost a letí-li letadlo ve stejné výšce v nepřetlakové kabině, stává se z něj vario (to už je výše). Neukazuje ale nulu, ale nějaké místo na stupnici, kde je pružnost stěn krabice aneroidu v rovnováze. Celý vnitřní systém výškoměru bývá umístěn ve válcovém pouzdře, které se při nastavování tlaku (jako celek) otáčí v zevním pouzdře (velmi zjednodušeně řečeno). Takže tu "nulu" by si pak pilot (kdyby chtěl) mohl nakroutit kam by chtěl.
Kolem tohoto místa pak osciluje ručička při změně výšky (kdy vzniká tlaková diference, která se vyrovnává únikem vzduchu z/do aneroidu). Když letadlo stoupá nebo klesá, má výškoměr tendenci ukázat stoupající/klesající výšku, pak se ale vrátí na svou "nulu".
Trochu složitější je, když je aneroid tříkrabicový - a krabice nejsou propojeny a netěsní jen jedna. Pak to pracuje jako hybrid - zčásti jako (proměřující) výškoměr - a při změně výšky s pohyby "á-la" vario.
Je otázkou, zda v přetlakové kabině není třeba brát ohled na rozdíl tlaku venku (statický tlak, tedy tlak uvnitř pouzdra výškoměru, obklopující tlakoměrné krabice variometru) a na tlak v kabině, který působí na pouzdro výškoměru zvenčí - jestli tady nevzniká nějaká diference a chyba... Pouzdra výškoměrů ale jsou fakt betálná (ať hliník, nebobakelit) - tak nevím... |
| |
|
| | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Otázka dne č. 6 - Výškoměry 6. 3. 2007 / 23:18 | |
| | Nebylo Pracuju s tím dnes a denně, tak vím o čem mluvím... Ten článek nenaráží na odstranění téhle chyby (to ani principiálně nejde), ale na zpřesnění určování tlakové výško. To čem hovoří ten článek tedy není žádné rušení, ale naopak zavedení tzv. RVSM - Reduced Vertical Separation Minima. Je to soubor pravidel, která říkají, že když letadlo splňuje určité podmínky (dva nezávislé certifikované výškoměry, autopilot schopný přesně držet a hlavně dosahovat hladinu, a ještě nějaké další), tak se v prostoru RVSM mohou upatňovat 1000ft až do FL410 a ne jen do FL290 jako tomu bylo dříve. Od FL410 výš i nadále musíme zůstat u 2000ft rozstupu, protože tam nám ani stávající přesné výškoměry nepomohou.
Nicméně faktem zůstává i nadále, že i u moderních přesných výškoměrů je ve vysokých hladinách skutečná výška velmi odlišná od naměřené tlakové - pouze všechny výškoměry u RVSM schválených letadel ukazují s daleko větší přesností stejné (tlakové) hodnoty. |
| |
|
| | | | | | | | | Re: Otázka dne č. 6 - Výškoměry 6. 3. 2007 / 23:23 | |
| | | Kéž by to platilo jen o vysokých výškách |
| |
|
| | | | | Re: Re: Otázka dne č. 6 - Výškoměry 6. 3. 2007 / 22:41 | |
| | Dobrá odpověď, ale zatím toho hodně chybí
Stejně tak pozor na ty chyby, je jich poměrně hodně a vůbec nejsou zanedbatelné, některé jsou přímo smrtelné.... |
| |
|
| | | | | | Re: Re: Re: Otázka dne č. 6 - Výškoměry 6. 3. 2007 / 22:47 | |
| | | taky jsem se setkal, že při extrémně nízkém tlaku došel výškoměr na doraz tlakoměrného ozubeného segmentu - takže dál (výš) už neukazoval. Ale to bylo při simulované situaci na stole, nevím, jestli to nebyla chyba seřízení tohokusu (ale tlakoměrné ozubení nebylo u toho typu kolem dokola, u jiného ano, možná to byla chyba toho typu, ne výškoměru jako takového) |
| |
|
| | | | | | | Re: Otázka dne č. 6 - Výškoměry 6. 3. 2007 / 23:07 | |
| | Mechanické závady jsou samozřejmě velmi nemilé a jako doplněk toho co jsem chtěl vědět je to určitě zajímavé, díky i za tenhle pohled.
Pro odpověď ale postačí považovat výškoměr za mechanicky "bezchybné" zařízení, ve smyslu toho co má dělat (měřit statický tlak), že dělá správně.
Jsou tu ale mnohem závažnější chyby měření, vyplývající přímo z podstaty a za určitých podmínek dosahující hodně dramatických odchylek...
Mňo nic, počkáme Správná odpověď a vyhodnocení bude stejně dlouhé, takže to má čas |
| |
|
| | | | | | | | Re: Re: Otázka dne č. 6 - Výškoměry 7. 3. 2007 / 00:01 | |
| | Sem napnutej!
Tyhle kvízy jsou skvělý, dík za ně! |
| |
|
| | | | | | | Re: Re: Re: Re: Otázka dne č. 6 - Výškoměry 7. 3. 2007 / 01:21 | |
| | | nojo a ked k tomu pripocitas velmi vlhky vzduch, vyraznu inverziu, a let niekde v oblasti horskej vlny s vyrazne silnym laminarnym vetrom, tak z toho mas kombinaciu na zabitie... |
| |
|
| | | | Re: Otázka dne č. 6 - Výškoměry 7. 3. 2007 / 00:03 | |
| | môj príspevok do diskusie o chybách výškomeru. Je to skôr z technického hľadiska.
chyby:
metodické -spôsobené odchýlkou v priebehu tlaku reálnej atm. oproti MSA a odchýlkou v priebehu teplôt ooproti MSA. Najvôčší vplyv na veľkosť tej to chyby má odchýlka teplotného gradientu. Chybu vzniknutú zmenou vzťažnej úrovne tlaku je možné pri známych hodnotách zmien korigovať prestavením výškomeru.
prístrojová - trenie v prevodových častiach výškomeru
- nevyváženosť jednotlivých dielov
- nelinearita stupnice
- vplyv teploty
- hysterézia a dopružovanie membrán
Trenie sa prejaví silou pôsobiacou v ložiskách, kĺboch a ozubených kolesách. Jej mechanický moment zaťažuje barometrickú krabicu a znižje výchylku jej membrány. Vplyv trenia sa potláča umelými vybráciami pomocou elm vibrátora, ktorý periodickými mechanickými rázmi v jednotkách Hz vibruje mechanizmom. Tieto vibrácie majú vplyv aj na hysteréziu a dopružovnie membrán.
Príčinou teplotnej chyby je veľký teplotný pracovný rozsah výškomeru (-60 až +50°C). Teplota má vplyv na barometrickú krabicu u ktorej je teplotne závislý modul pružnosti materiálu membrány. So zmenou pružnosti sa mení aj výchylka membrány. Uplatní sa aj teplotná zmena dĺžok jednotlivých dielov prevodového mechanizmu, čo môže mať za následok nežiadúcu výchylku, ale hlavne zmenu vôle v prevodoch a tým aj zmenu trenia. Teplotná kompenzácia výškomeru sa robí najčastejšie pomocou bimetalového pásika, ktorý koriguje teplotný prehyb krabice.
Aerometrická chyba - vzniká nepresným snímaním statického tlaku vzduchu vyhodnoteného výškomerom. Následkom nedokonalosti snímača a v dôsledku nezodpovedajúceho rozloženia tlaku v jeho blízkosti, je tlak vedený do výškomeru iný ako je skutočná hodnota v vonkajšej atmosfére nenarušenej pohybom lietadla. Snímače statického tlaku bývajú umiestnené na oboch stranách trupu aby sa potlačila chyba v dôsledku nenulového vybočenia a následnom zvýšení statického tlaku na jednej strane a znížení na strane druhej. |
| |
|
| | | | | Re: Re: Otázka dne č. 6 - Výškoměry 7. 3. 2007 / 00:50 | |
| | No, tomu říkám popis
Sice ještě pár drobností chybí, ale konečně si někdo vzpomněl na teplotu...Kdo ještě nikdy nedělal korekci výšky na teplotu se bude asi divit, o co všechno může takhle přijít...
Počkám ještě do zítřka jestli nebude chtít někdo něco dodat a pokud ne, tak pošlu závěr.
Zatím nejlepší odpověď |
| |
|
| | | | Re: Otázka dne č. 6 - Výškoměry JAK TO JE?? 7. 3. 2007 / 20:19 | |
| | | Hele - už to nemůžu vydržet - jak to má bejt správně? |
| |
|
|
1x 
