|  |  | | letecka navigace 28. 8. 2003 / 00:31 | jirpe |
| | Najde se tu nekdo, kdo vi, jak vypadala navigace v letech 40-65, tedy v dobe, kdy vas jeste nesledovaly radary a druzice. To uz se zacalo letat pres ocean a vubec mi neni jasne, jak treba americani preletavali B17 na Hawai a potom na Wake. Z Kalifornie na Hawai to je 3500 km naproste pustiny. Magneticka deklinace se tam dost meni, takze podle kompasu je to dost sporne. A to nemluvim o tom, ze zafouka vitr a hned jste kus jinde. Priblizovaci majaky na Hawaii mely dosah maximalne 50 mil, kdyz se na te vzdalenosti odchylite od kursu o nejakych 5 stupnu, tak celou Hawai nakrasne minete a skoncite bez benzinu na vlnach. V potaz se musi vzit take skutecnost, ze takova B17G mela dolet max 4200 km (prazdna), takze bloudit se nesmelo.
Po valce to nebylo o moc lepsi a to uz letali nejruznejsi aerolinky. Napriklad DC6 z LA pres Honolulu do Sydney. Mam nejakou predstavu o lodni navigaci, ale nedokazu si ji aplikovat do letadla. |
| |
|
 |  | | | Re: letecka navigace 28. 8. 2003 / 03:16 | |
| | mam taky dojem, ze sa lietalo na nejake radiomajaky, alebo ako mi to vysvetloval jeden pamatnik.
proste ze to bol nejaky primitivny radiokompas, alebo nieco podobne.. presnejsie ti vsak nepoviem ni :{ skus napisat do L+K :} |
| |
|
 |  | | | | Re: Re: letecka navigace 28. 8. 2003 / 09:35 | PavelS |
| | To je na seriál.
Víceméně to byla radionavigace, t.j. vedení letadla podle radiového signálu - ne radarem. Pro krátký dosah to byly NDB ( stejné jako dnes ), resp. středovlnné radiové stanice a různé druhy toho, co dnes nazýváme ILS/VOR pro přiblížení a vedení po trati ( to již opravdu existovalo ).
Pro navigaci má radar omezený význam a jeho využití je spíše v tom, že sníží rozstupy mezi letadly a tím "zahustí" provoz. Bez radaru se lítá tak, že se ohlašuješ nad majáky a řídící si "to odškrtává".
Pro transatlantické a dlouhé tratě existoval systém LORAN ( a další, které teď nevím ), což je dlouhovlnná navigace fungující "po celém světě". Něco jako GPS na dlouhých vlnách do frekvence 100kHz. Vtip je v tom, že stačí pár majáků pro celý svět. Toto bylo vyvinuto jak němci, tak američany pro bombardování a postupně se to uvolňovalo pro civil. Na palubě pak seděl navigátor, který poslouchal nějaký pískot a z toho vypočítával polohu letadla. Tohle se vyvinulo v sytém OMEGA, který už měřil řádově na kilometry ( přesnost ) a měli ho ještě v osmdesátých letech IL-62 ČSA.
V letectví teď vychází článek o ATC ale někdy v osmdesátým roce tam byl bezvadný seriál o radionavigaci, který všechno ( od NDB po OMEGU a ILS ) špičkově popsal i s obrázky. |
| |
|
| | | | | | Re: Re: Re: letecka navigace 28. 8. 2003 / 10:13 | |
| | Ja jenom dodam, ze navigatori za II.sv. valky byly fakt bedny...
pouzivala se jeste astronavigace |
| |
|
| | | |  | | | Re: Re: Re: Re: letecka navigace 28. 8. 2003 / 10:17 | PavelS |
| | | Jo na tu jsem zapomněl, hlavně proto , že nechápu jak je možný podle toho někam trefit ( námořníci , ozvěte se ). Jinak to byla tuším ruská specialita a dokonce letounové strategické střely s vodíkovou bombou na palubě byly k cíli naváděny tzv. astročidlem, žádným radiem. |
| |
|
| | | | | | | Re: Re: Re: Re: letecka navigace 28. 8. 2003 / 10:40 | jirpe |
| | | Ehm, ta spociva v tom, ze meris vysku hvezd nad obzorem. Takze predevsim musi byt hvezdy. Pres den to jaksi pada. Pak musis byt v ustalene, pokud mozno vodorovne, poloze dostatecne dlouhou dobu, abys stacil zamerit nekolik znamych hvezd a podle nich to spocitat. Na lodi to neni celkem problem, ta sedi na hladine a kdyz to moc nehoupe, tak budiz. V letadle tohle muze delat jen malokdo, nerikam, ze to zasadne nejde, ale vyzaduje by to opravdu znacnou zkusenost. A to nemluvim o tom, ze ne vsechna letadla byla vybavena kupoli. |
| |
|
| | | | | | Re: Re: Re: letecka navigace 28. 8. 2003 / 10:32 | jirpe |
| | Zkusim to tam vyhledat.
O Loranu jsem neco malo take slysel a take vim, ze podle nej byl problem nesplest si Berlin s Lipskem. Pravda, Nemci to rusili, jak mohli. Ale preci jen to je nejakych 1000 km. A navic to je dlouhovlne, takze hrozne haklive na pocasi. Jedna bourka nekde v dalce a...
Nad obydlenymi oblastmi je mi to celkem jasne. Variace NDB a VOR existovaly jiz od zacatku tricatych let. DME je mnohem pozdejsi.
S radary jsem opravdu trochu ulitnul. Je houby platne, ze nekde v dalce ma nekdo prehled o tom, kde jsem, kdyz neexistuje moznost, jak se se mnou spojit. |
| |
|
| | | | | | | Re: Re: Re: Re: letecka navigace 28. 8. 2003 / 10:55 | PavelS |
| | No Berlin-Lipsko není 1000km, ale v zásadě je pravda, že LORAN a jeho deriváty ( byl LORAN-A , to je o čem mluvíš a posléze až LORAN-C, kde už to šlo ) byl určen hlavně k navigaci nad mořem na dlouhých tratích.
Pak je ještě jedna věc, která existuje dodnes a o které se moc nemluví a to je VHF zaměřovač, neboli GONIO. Jde o to, že v letadle zaklíčuješ vysílačku na obvyklé frekvenci ( 118-136MHz ) a na zemi jim to ukáže kurz ve kterém se letadlo nachází. Když to udělají dvě stanice , tak v průsečíku těch kursů se nacházíš. Tohle se hodně používalo v čechách i v Evropě vůbec a dokonce to funguje dodnes ( lze požádat o zaměření ).
|
| |
|
| | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: letecka navigace 28. 8. 2003 / 12:03 | jirpe |
| | 1000 km jsem myslel z Anglie nad Berlin.
Zamereni je fajn. Jenze ten dosah, ze ano. Asi zustaneme u tech dlouhych vln. Pravdou je, ze nad morem se nemaji krome mraku podle ceho lamat, takze zustava jen problem s pocasim. Tim myslim, ze kdyz se takovy signal ohne podle nejakych mraku, tak pak prichazi z uplne jineho smeru, nez ze ktereho je vysilan. |
| |
|
| | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: letecka navigace 28. 8. 2003 / 12:17 | PavelS |
| | Myslím, že u dlouhých vln, resp velmi dlouhých vln je vliv mraků a počasí nepatrný. Majoritní problém je prý vodivost země, resp. povrchu pod tebou a okolo anténz ( děsivý monstrum ). To vše se nějak korigovalo.
Ten systém je rafinovanější než NDB na středních vlnách, není to jen ukazatel k vysílači. V letadle se porovnává fáze vln ze dvou a více vysílačů, které jsou přesně synchronizovány nějakým časovým normálem ( v podstatě jako GPS ). Z toho se odvodí vzdálenost od vysílačů a tudíž poloha. To do určité míry vylučuje poruchy směrového šíření vln atp.
Podrobnosti opět v L&K cca 1983-1986. |
| |
|
| | | | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: letecka navigace 28. 8. 2003 / 12:51 | jirpe |
| | | |
|
| | | | | | | | Re: Re: Re: Re: Re: letecka navigace 28. 8. 2003 / 13:08 | Stanislav Moravek |
| | | Ad GONIO, zrovna tedka o vikendu jsem cetl knizku Noci nad Nemeckem o pilotech 311. perute, kde dokonce jeden radiotelgrafista pri naletu na Berlin pozadal z nudy o zamereni nemeckou stanici a dostal regulerni odpoved ze jsou na servernim predmesti Berlina. Dost frajerinka a navic to vypovida o presnosti systemu. V L+K jsem cetl, ze dneska je to uz automatizovane. Docela by mne zajimalo jak to maji udelane. |
| |
|
| | | | | | Re: Re: Re: letecka navigace 28. 8. 2003 / 10:50 | Jirka S. |
| | | V popisu k jednomu addonu do FS, byl to Lockheed L-1649A Starliner, byla zmínka o nějakých "speciálních" NDB majácích. Nepsalo se tam vyloženě o LORANu, jen, že se to naladilo na ADF a letělo se za signálem přes oceán. |
| |
|
| | | | Re: letecka navigace (B314) 28. 8. 2003 / 12:23 | |
| | Komerecni produkt B314 Clipper pouziva tyhle dalkovy radiomajaky.
Manual (je tam o tom zminka) stahnete na http://b314clipper.com/ v sekci support/downloads |
| |
|
| | | | | Re: Re: letecka navigace (B314) 28. 8. 2003 / 12:54 | PavelS |
| | B314 = dost dobrý, akorát pro užití v Evropě nepraktický 
Jinak tam pro navigaci ( podle manuálu ) byla výbava pro astronavigaci a modifikované ADF, které používalo výkonných vysílačů, které byly v té oblasti, kde se lítalo ( Pacifik ). Mám pocit , že i Japonci letěli na Hawai podle ADF naladěné na místní rozhlasovou středovlnou stanici. Vználezy jako LORAN byly tehdy ve stavu zrodu a určitě nebyly uvolněné pro civilní použití. |
| |
|
| | | | | | Re: Re: Re: letecka navigace (B314) 28. 8. 2003 / 13:14 | jirpe |
| | | LORAN-C, jak jsem se pred chvili docetl, byl implementovan v severnim Atlantiku a ve Stredomori nekdy v 1957. A to pro potreby US Navy. Dalsi oblasti prisly na radu pozdeji. Takze mas nesporne pravdu. |
| |
|
| | | | Re: letecka navigace 29. 8. 2003 / 19:11 | |
| | | Nevíte někdo co to byla Tlaková navigace, která se používala společně s astronavigací a radionavigačními systémy Consol a Loran i na letadlech ČSA Bristol Britania třeba při letech na Kubu? |
| |
|
| | | | | Re: Re: letecka navigace 30. 8. 2003 / 08:41 | Jan Starka |
| | | Pokud se nemílím, tak je to velice jednoduchy zpusob navigace. Spočívá v tom, že se zjistí tlak vzduchu v místě odletu a v destinaci. Na základě toho se vypočítá jeden kurz a ten se drží celou dobu. Když budu chvíli hledat, tak k tomu možná najdu článek - pokud ano, tak sem dám odkaz. |
| |
|
| | | | | Re: Re: letecka navigace 30. 8. 2003 / 09:00 | Jan Starka |
| | | |
|
| | | | | | Re: Re: Re: letecka navigace 30. 8. 2003 / 20:31 | |
| | Děkuju za zajímavý odkaz. Asi to bude ono.
Ještě můžu upřesnit Pavla: Seriál Letecké rádiové navigační systémy vycházel v L+K 14-26/1980, 1-5/1981 |
| |
|
|
