Na třetím screenu je vidět, že i já s mým diblíkem piperem, který celou cestu překážel ve FL210, jsem v pořádku dorazil. Ten Spanair byla ale AN-26 Slovak airorce, jestli se nepletu. Bylo to super, zvlášt to přiblížení v tom větru. Letěl jsem to ručně a skoro až na dráhu s bočním náklonem. Zaznamenal jsem zpoždění jen 14 minut, což bylo vzhledem k provozu obdivuhodné. Vektorování v rozbouřených větrech Tatranských taky stálo za to, protože to se mnou mlátilo ze strany na stranu. Když jsem byl v ILSu, tak už mašiny nademnou cpali do holdingu. |
|