Visení s vrtulníkem je nejnáročnější letový režim. Zpočátku je mnohem lepší přistávat jako normální letadlo. Tedy s dopřednou rychlostí se současným klesáním, teprve těsně nad zemí přibrzdit přitažením cykliky a kolektivu. A zkoušet takhle přistát třeba na runway. Jde to mnohem snáze. Člověk takhle získá cit pro chování vrtulníku a postupně začne snižovat dopřednou rychlost. I když je dopředná rychlost malá, 10 - 20kts, přistává se mnohem lépe, než se snažit udržet vrtulník ve visu a přistát vertikálně. Na rozličných filmových záběrech je vidět, že když je dostatek místa, i v reálu se velice často přistává s jistou dopřednou rychlostí. je při tom taky mnohem líp vidět na místo přistání, než když se nad ním visí.
