Nám to od Brna přes Vysočinu trochu házelo, nazpátek taky. Na parašutisty jsme taky čekali, chvilku před šestou jsem jim dávali deset minut, jinak už jsme se chystali pryč. Skupinové přistání tří parašutisů zavěšených do sebe příjemně překvapilo, škoda, že jsem je měl proti slunci, zkusil bych udělat nějakou fotečku. Dva průlety Anduly byly sice málo, ale byl jsem od ní takových deset metrů a to se mi nestává každý den  )
Letadel pro mě bylo až dost, byl jsem na takové akci poprvé. I když to nebyl klasický letecký den, bylo fajn si třeba jen lehnout do stínu pod křídlo a koukat, pořád něco startovalo a přistávalo nebo jen prolétávalo. Provoz řízený praporečníkem jsem taky viděl prvně, připadal jsem si skoro jako na letadlovce - letadla nahusto naskládaná podél dráhy, fronta na zemi na start, ve vzduchu na okruhu taky plno a u prahu dráhy chlap s praporkama a řídil ten frmol, itervaly mezi starty a přistáními minimální. A všechno hodně blízko, přímo u nosu.
Až pak nás napadlo, že jsme tam mohli přespat do neděle, počasí vydrželo až dodneška. |
|
