|  |  | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 13. 8. 2009 / 10:23 | |
| | Jak již pilný student Zaremba napověděl, budeme se dnes věnovat zbytku vyjmenovaných slov po "B" a také přidáme po "F"  .
Obyčej, bystrý, bylina, kobyla, býk, Přibyslav.
Toť sada, kterou jsem se učil já. Samozřejmě, jazyk se vyvíjí a tak i vyjmenovaná slova doznala změn, ale pouze v tom, která slova jsou tak říkajíc povinnější. Dále totiž můžeme pokračovat právě třeba "babykou." Mimochodem, jedná se o strom, je to javor. Už jsem totiž slyšel i větu: "Moje babyka a dědeček žijí na vesnici."
Mezi vyjmenovaná slova dále patří také spoustu vlastních jmen. Do "standardního souhrnu" se vešla pouze Přibyslav, ale stačí se podívat do mapy a najdeme například :
Kobylisy, Bylany, Bydžov..a také Zbyněk a méně oblíbený Zbyšek.
Co jsme včera ještě nedodali je vlastní princip vyjmenovaných slov. Tvrdé Y v těchto slovech totiž nelze nijak odvodit, je tedy nutné si je zapamatovat!
Vyjmenovaná slova po "F"
V českém jazyce neexistuje žádné původní české slovo s tvrdým Y po F. SOuhláska F je ale také nazývána souhláskou obojetnou (může po ní následovat jak měkké, tak tvrdé I/Y) a proto se někdy uvádí jako vyjmenované slovo po F fyzika.
A poslední dobou stále rozšířenější a mezi veřejnost pronikající slovo "fýzák" . Schválně, kdo ví, co to znamená, a Kuma bude mlčet
|
| |
|
 |  | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 13. 8. 2009 / 10:29 | |
| | | Vodný roztok halitu |
| |
|
|  | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 13. 8. 2009 / 10:34 | |
| | | Chi, chi, kdybyste věděli - zrovna před asi 15 minutama jsem našim prázdninovým medikům vyprávěl, proč se zrovna fýzák jmenuje tak jak se jemnuje (a i když se to na první pohled zdá jasné, je to chyták a fakt to málokdo ví!) |
| |
|
 |  | | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 13. 8. 2009 / 10:37 | |
| | | Tak proč se to tak jmenuje nevím, ale vím co to je Tak vysvětli vsuvkou |
| |
|
| | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 13. 8. 2009 / 10:41 | |
| | | Ešte FYTOTERAPIA |
| |
|
| | | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 13. 8. 2009 / 10:53 | |
| | | Slov s tvrdým "Y" po F je spousta, především slov s původem ve starověké řečtině... Je jen otázkou frekvence daného slova a jazykových zvyklostí v dané době (epoše) zda to či které přejaté slovo Ústav pro jazyk český přeřadí ze slov "převzatých" - kde se na i/y nedá spolehnout a musíš je umět - mezi slova běžná, kde pak určitý vztah k i/y musí být určen - a to je asi taky cesta "fyziky" do vyjmenovaných slov - pokud to ovšem není joke, protože prostě po F může být cokoliv (a často vlivem slovenštiny a ruštiny ani mnohdy sami nevíme, jestli je dobře "fyskultura" nebo "fizkultura" a podobně.) |
| |
|
| | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 13. 8. 2009 / 10:54 | |
| | >Schválně, kdo ví, co to znamená, a Kuma bude mlčet
Fyziologický roztok, používaný k očištění rány nebo podávaný kapačkou k zamezení odvodnění organizmu.
Mohu si napsat, pane učiteli, jedničku ?
|
| |
|
| | | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 13. 8. 2009 / 10:57 | |
| | Myslím, že na leteckém fóru jednička s hvězdičkou.
Otázka navíc: proč se fyziologickému orztoku (přesněji 0,9% vodný roztok NaCl) říká právě "fyziologický"? Pro úplnost budiž doplněno, že tento výraz je používán převážně v neanglosaské Evropě, obvyklé mezinárodně srozumitelné označení je "F1/1" - zatímco právě anglofonní země používají častěji výraz "normal saline" ::  |
| |
|
| | | | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 13. 8. 2009 / 11:09 | |
| | | Že je to 0,9% roztok halitu už jsem psal nahoře, zasloužím si aspoň dvojku? |
| |
|
| | | | | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 13. 8. 2009 / 11:11 | |
| | | Ne, tys dostal taky jedničku s hvědičkou, akorát ses eště nekouk do žákajdy! |
| |
|
| | | | | | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 13. 8. 2009 / 11:16 | |
| | | děkuji, doktore |
| |
|
| | | | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 13. 8. 2009 / 12:05 | |
| | Protože má stejný osmotický tlak jako krev nebo nějaká podobná tělní tekutina a smísením tedy nevzniknou nějaké vedlejší účinky.
? |
| |
|
| | | | | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 13. 8. 2009 / 12:19 | |
| | Finta - to co píšeš je všeobecně rozšířeno, protože 0,9% roztok NaCl má stejnou osmolaritu jako vnitřní prostředí člověka - tedy buňky, které jsou tímto roztokem omývány (nebo v něm plavou, nebo jsou do něj nacucnuty) se ani nesmrsknou ani nenabobtnají - a může si s nimi člověk dál hrát.
Hovorově lze říci, že tento roztok (z pohledu osmolarity) představuje "fyziologické" prostředí. To ale není původ jeho jména - navíc na tomto ropztoku kromě osmoolarity není nic (veskrze nic) fyziologického.
Před mnoha lety na jedné anglosaské univerzitě potřebovala skupina vědců, pracujících s tkáňovými kulturami, nějaký standardizovaný roztok, kterým by mohli promývat své preparáty s buňkami z tkáňových kultur - a souřasně aby ta voda nebyla drahá. Nejprimitivnější byl právě normoosmolární roztok soli - což vyšlo na těch 0,9%. Tehdy takovou slanou vodu nikdo jiný nechtěl - a skulina pracující se živými buňkami tam měla přezdívku "fyziologové". Tak se slané vodě "pro fyziology" začalo říkat "fyziologický roztok"
Fyziologický roztok se stal (mimo jiné lepší - Hartmannův, Ringerův a další a další) jedním ze základních infusí, protože (zase) jde o nejlevnější úpravu vody, aby se dala nalévat rovnou do žil. Jméno "fyziologický" ale spletlo (a asi ještě splete) mnoho doktorů, kteří jsou přesvědčeni, že pokud jako infusi použijí standardně F1/1, nemohou pacientovi ublížit, protože je to přece roztok "fyziologický". |
| |
|
| | | | | | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 13. 8. 2009 / 13:53 | |
| | | Aniž bych chtěl podrývat Borkovu autoritu, tak vzdělávání lidu leteckého v takovýchto tématech mi přijde mnohem přínosnější než původní vyjmenovaná slova . Přeci jenom, chyba v y/i ještě nikoho nezabyla, zatímco tahle informace v tomto směru přínos má |
| |
|
| | | | | | | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 13. 8. 2009 / 14:23 | |
| | Pro obecnou veřejnost ? Dáš si večer láhvinku Ringera před spaním ?
Chyba v i/y nikoho nezabila, ale v některých případech se už zdejší příspěvky dostávají na hranici prosté čitelnosti, občas dokonce za ni... |
| |
|
| | | | | | | | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 14. 8. 2009 / 00:34 | |
| | | Ne, ale třeba se hodí vědět co se mi stane, když jsem mimo domov, zapomenu si roztok do kontaktních čoček a ve vesnické lékárně mi místo něj nabídnou zmiňovaný fýzák. |
| |
|
| | | | | | | | | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 14. 8. 2009 / 11:40 | |
| | Tobe nic, otazka zni co se stane cockam.
Taky pro tohle sebou furt tahnu pouzdro na cocky s jednou davkou roztoku a kdyz du nekam mimo domov bryle taky, i kdyz si je treba nenasadim ani jednou. |
| |
|
| | | | | | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 13. 8. 2009 / 15:06 | |
| | "...nemohou pacientovi ublížit,...
a mohou teda nebo ne? =-O |
| |
|
| | | | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 13. 8. 2009 / 12:08 | |
| | | Ó, díky |
| |
|
| | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 13. 8. 2009 / 11:24 | |
| | Blahé paměti jsme vyjmenovaná slova po F měli:
Fyzika, zefýr
Po B jsme měli ještě Bydžov (kromě Přibyslavi) |
| |
|
| | | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 13. 8. 2009 / 11:53 | |
| | Ano. V době normalizace (70.-80. léta) byla velká tendence "počeštit" všechna "cizí a západní" slova a tak se slova až do té doby ustáleně ctící pravopis svého původu převedla do češtiny, takže častější převzatá slova se musela objevit i ve vyjmenovaných slovech... Přitom co je na zefýru českého, že, v životě u nás takový vítr nevanul ani nepovane a ani bůh Zefyros tady u nás "doma" nectí (a bacha, Zephyros už je další posun římským či anglosaským směrem, ten pravý starý Zefýr má "fí")
Ze stejného soudku bylo "gymnázium" místo do té doby platného "gymnasia" a podobně...
Pak v 90. letech nastalo uvolnění - a obě verze směly žít společně. A nejsem si jist, zda v poslední době některé násilně počeštěné verze přževzatých slov zase ze slovníku spisovbné češtiny nezmizely...
Jestli oni to ti Japonci nemají nakonec snazší... |
| |
|
| | | | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 13. 8. 2009 / 12:58 | |
| | ... bůh ví, kolik mají japonci pojaponštělých slov...
|
| |
|
| | | | | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 13. 8. 2009 / 15:07 | |
| | | nevím |
| |
|
| | | | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 13. 8. 2009 / 13:25 | |
| | No nevim, nevim... Japonci užívají čtyři různé skripty (kanji z čínštiny, hiragana, katakana + alfabetické a numerické znaky) a naučit se to, vyznat se v tom a nedělat chyby je docela umění.
To český pravopis je proti tomu (ale i proti angličtině nebo francoužštině) úplná hračka. Je témeř fonologický, tzn. že píšeme v podstatě to samé, co vyslovujeme, jen nás zlobí semtam nějaké to y/i, spodoba znělosti a interpunkce. Paradoxem je to, že třeba Francouz se jednou naučí ten svůj vpodstatě nelogický pravopis zpaměti a vůbec mu není divné, že třeba slovo "kjé" se píše "cueillaient". U nás se lidi spoléhají na to, že můžou psát tak, jak mluví, a pak chybují tam, kde tomu tak není.
A česká lingvistická schizoglosie mezi češtinou spisovnou a češtinou obecnou je taky kapitola sama pro sebe... a puristi, jazykoví moralisti a brusiči taky |
| |
|
| | | | | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 13. 8. 2009 / 13:54 | |
| | Tak, tak....
Ale právě "cizí slova" se v japonštině píšou katakanou, která se jinak k jiným účelům nepoužívá (občas jako naše "kurzíva" - ale vždycky je to v tom textu něco extra) - takže je na první pohled vidět, co je japonské slovo s nějakými těmi částicemi a slovesem (kandži a hiragana) a co je slovo cizí - přepsané katakanou foneticky (tady neumím katakanu vyvolat, ale třeba přípojka oplachovací lahvičky endoskpu firmy Olympus se vyskytuje pod názvem: "waturuaduputa" - anglicky "water adapter" |
| |
|
| | | | | | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 13. 8. 2009 / 15:19 | |
| | Spíš bych typoval, že to bude "uótá-aduputá".
Další vypečeniny jsou "erebétá", "spótsu hóru", nebo "unihómu" Schválně jestli poznáte, co to je. |
| |
|
| | | | | | | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 13. 8. 2009 / 23:14 | |
| | erebeta - neco s Arabama?
spotsu horu bych rek ze ma neco s "special hour" mozna analogicke nam prirozenejsimu vyrazu "happy hour"?
PS: chci taky jednicku s hvezdickou. |
| |
|
| | | | | | | | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 14. 8. 2009 / 08:30 | |
| | Vedle jak ta jedle.
Elevator, sports hall, uniform
|
| |
|
| | | | | | | | | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 14. 8. 2009 / 11:38 | |
| | | hmm, mohlo me napadnout ze kuci vlastne nemaj L... |
| |
|
| | | | | | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 13. 8. 2009 / 15:22 | |
| | | to byl doslovný přepis té katakany, prosím |
| |
|
| | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 13. 8. 2009 / 13:03 | |
| | ...dokud na to myslím:
Narazil jsem v knížce pro děti. Cituji:
"Kohout vylezl na hnůj a zvolal: Kikirikíí"
Říkal jsem si, to snad NE! Kouknu dál do knížky a kohout zas "kikirikíí".
Tak jsem z toho byl celý nemocný a ptal jsem se kolegy, co má známého v ústavu pro jazyk český. Ten neváhal a zavolal mu. ... a prý je to OK, jde o "zvykové pravidlo" nebo něco v tomto smyslu... jako že kikirikí i kykyryký je v pohodě... Já nechcu vidět, co budu říkat na třídních schůzkách vyučujícím mého dítěte...
Nebo teď v poslední době změny u s/z další ptákoviny. Nikdo to nikdy nijak nezdůvodnil, ale měnit se to bude furt.
To se zase v ústavu pro jazyk český ožrali jak dogy a udělali si z lidí dobrý den... |
| |
|
| | | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 13. 8. 2009 / 13:31 | |
| | | Změny s/z, něco mi uniklo? Poinformuj mne prosím |
| |
|
| | | | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 13. 8. 2009 / 14:34 | |
| | Teď jsi mě dostal... Někde jsem viděl "slezte z kola" x "slezte s kola" - jako z bicyklu.
Tohle jsem nikdy moc neuměl, tak si teď nejsem jistý. Kdosi mi ty změny vysvětloval a v ten moment jsem rezignoval na pochopení i přesto, že to budu psát blbě... |
| |
|
| | | | | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 13. 8. 2009 / 14:36 | |
| | | "Slezte s kola" je kravina, protože s by tady nedávalo žádný smysl ... |
| |
|
| | | | | | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 13. 8. 2009 / 15:27 | |
| | Vidím, že ti to nesedí (v iz další příspěvek), ale i tak je to správně. Stejně jako je správná volba toho "s" na začátku prvního slova (proč by to slézání s kola mělo být jiné než slézání s koně? - tam pouze nemůže být pochyb, zda člověk slézá s vršku - hřbetu koně - nabo zda vylezl (kudy asi) z jeho vnitřku... a buďme upřímní, dřív se říkalo ne "na koně" ale "v kůň").
Mně by mnohem víc vadilo "Zlezte z toho kola" |
| |
|
| | | | | | | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 13. 8. 2009 / 15:41 | |
| | no oni v jakýchsi pravidlech psali, z 2.p. je to "z", ale když chci zdůraznit, že jeto z povrchu nebo shora dolů, tak s. A můžeš si vybrat.
|
| |
|
| | | | | | | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 13. 8. 2009 / 23:43 | |
| | | Zlezte z toho luztru, Donalde, vidím váz! |
| |
|
| | | | | | | | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 14. 8. 2009 / 00:01 | |
| | | Vypadlo ti, kolik těch váz vidíž. |
| |
|
| | | | | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 13. 8. 2009 / 14:38 | |
| | tak v tomhel opravdu zadne zmeny nebyly... uz opravdu hodne let plati (a jeste platit bude), ze "z" je jakoby smerem ven ... a "s" je smerem dovnitr.
nepletes si to s d a t? kde nejake zmeny smerem k "volnejsimu" vykladu byly? |
| |
|
| | | | | | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 13. 8. 2009 / 15:14 | |
| | .. matně si vzpomínám (s tím kolem), že mě kdosi přesvědčoval, že slézt z kola by mělo být s kola, páč je to z povrchu pryč... Tak nějak to bylo, takže žádné nové pravidlo, ale nový výklad.
Blbost, dyť to povídám. Ani nevím, proč mi to tak utkvělo v paměti... Asi nějaký mindrák z mládí. |
| |
|
| | | | | | | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 13. 8. 2009 / 15:17 | |
| | | Tak S, se používá jen tehdy, pokud mluvčí potřebuje zdůraznit to s povchu dolů ... Například: Spadl jsem se stolu ... to by šlo, ale zní to nečesky a ošklivě |
| |
|
| | | | | | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 13. 8. 2009 / 15:31 | |
| | Přátelé, přátelé - pokud nevím, tak si to vygůglím, ne?!! Žádné "s" = dovnitř.... !!!
"Z" je tam, kde jde o změnu stavu nebo o přesun (z vnitřku, odněkud někam)
"S" tam, kde jde o směr seshora dolů anebo s povrchu pryč. |
| |
|
| | | | | | | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 13. 8. 2009 / 15:40 | |
| | | jo, jenze s povrchu neni s povrchu, ale z povrchu. |
| |
|
| | | | | | | | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 13. 8. 2009 / 15:42 | |
| | S 2. pádem se pojí předložka z (ze). Té je možno užít ve spojení s 2. pádem vždy. Např. (jíst) z talíře, (vyjít) z domu, (vstát) ze židle, z postele, (sebrat) z podlahy, (přicházet) z náměstí, z hor, z dovolené, (poletovat) z květu na květ, (sklízet) z pole, (hudba) z desky, setřít pot z čela, stáhnout prsten z prstu, sundat klobouk z hlavy, spadnout ze stromu, stékat ze střechy, skočit z můstku, (spadnout) z měsíce, (sejít) z cesty, z mysli, z očí, (vzít) vítr z plachet; ze strany, z hlediska, ze stanoviska, ze zřetele atd.
Pozn. Jen v případě, kdy píšící považuje za potřebné naznačit předložkou východisko pohybu z povrchu pryč, popř. po povrchu dolů, může zvolit předložku s, např. (vzít) se stolu, se skříně. |
| |
|
| | | | | | | | | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 13. 8. 2009 / 15:58 | |
| | tak teda "se skříně" v tomto kontextu vidím poprvé v životě.
ano, bylo by třeba se skříní, prože 7. pád... ale o použití "s" v druhém pádu slyším fakt poprve. |
| |
|
| | | | | | | | | | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 13. 8. 2009 / 16:06 | |
| | Divný? Můžeš mít krámy na skříni a ve skříni. A když je vyndaváš ze skříně, je to jiný, než když je koštětem shazuješ se skříně.
Zajímalo by mne, od kdy platí to, že v zásadě se s 2. pádem vždycky pojí "z" a jen když chci zdůraznit "s povrchu," tak můžu napsat "s"... To za mých školních let nebývalo - a to je možná ta změna s/z, o které se píše o pár řádků výše, ne?
Protože jsem už mnohokrát zažil zdůvodnění takové změny, že jazyk je živý a (ne že bych zrovna s tímhle sozhlasil) spisovný jazyk s musí přizpůsobovat tomu, jak Češi většinově hovoří a píší, nedivil bych se, pokud je tomu skutečně tak, že kromě unifikace s/z na jednotné "z" můžeme záhy čekat unifikaci i/y, vypuštění (zbytečných) čárek a háčků a podobná zvěrstva. I když vlastně ne... než přijde tato změna, tak se už ve školách nebude učit čeština, ale korán... |
| |
|
| | | | | | | | | | | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 13. 8. 2009 / 16:13 | |
| | to s temi pady plati uz dlouho.. uz kdyz jsem chodil na zakladku, tak bylo (z)koho, ceho a (s)kým, čím
jeste nam to zduraznovali jako pomucku, kdyz nebudeme vedet, co napsat.
hmm.. i shazovani bych dal naprosto jasne ze skrine (z koho, z ceho)... |
| |
|
| | | | | | | | | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 13. 8. 2009 / 16:02 | |
| | | no ale fakt.. v pravidlech to fakt je.. to jsou veci... ale je fakt, ze si nevybavuju, ze bych to nekde videl opravdu pouzit |
| |
|
| | | | | | | | | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 13. 8. 2009 / 18:50 | |
| | | U nás je to jednoduché: S kým, s čím, z koho, z čoho. A basta. |
| |
|
| | | | | | | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 13. 8. 2009 / 15:43 | |
| | a tak by to mohlo být i s kola... páč jsi na povrchu a slítneš z něj...
"slezte z kola nebo spadnete s kola". |
| |
|
| | | | | | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 13. 8. 2009 / 16:01 | |
| | | ehm.. tahle poucka (smerem ven/dovnitr) je pro predlozky ale pro predpony... no jo no.. takhel to dopada, kdyz clovek uz desetileti pise podle citu a ze skoly je dlouho pryc |
| |
|
| | | | | | | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 13. 8. 2009 / 16:33 | |
| | | |
|
| | | | | | | | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 13. 8. 2009 / 17:12 | |
| | Konečně jsem byl řádně vymezen!
Cítím se knižně a (značně) zastarale - ale je mi to tak vlastní |
| |
|
| | | | | | | | | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 13. 8. 2009 / 17:52 | |
| | | No, pokročilí to stejně můžou brát s rezervou |
| |
|
| | | | | | | | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 14. 8. 2009 / 08:28 | |
| | | |
|
| | | | | | | | | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 14. 8. 2009 / 08:52 | |
| | ze stránek ÚJČ:
hihihi a chichichi
Dotaz:
Přesto, že již dva dny hledám odpověď (internet, Pravidla českého pravopisu…), stále si nevím rady s odpovědí na otázku, proč se v citoslovcích hihihi a chichichi píše měkké i přesto, že se jedná o tvrdé samohlásky (hy chy ky ry dy ty ny).
Odpověď:
Jednoznačnou odpověď na Vaši otázku v příručkách bohužel nenalezneme. Možných výkladů je vícero:
1. Mohli bychom předpokládat, že se psaní i ustálilo v daných citoslovcích již ve staré češtině a že je tedy psaní hihihi a chichichi dáno vývojově. Tuto variantu však můžeme po konzultaci s lingvisty, kteří se zabývají starou češtinou, vyloučit – ve starých textech se v těchto případech psalo převážně y tvrdé.
2. Jedná se o slova, která nepodléhají kodifikaci, přestože mají svou ustálenou podobu. Z toho důvodu je zde zcela potlačen pravopisný princip, který říká, že po tzv. tvrdých souhláskách následuje ypsilon. Měkké i se zde používá proto, že je tzv. bezpříznakové – na rozdíl od y, které je příznakové, a používáme je pouze z důvodů pravopisných (např. babyka), které mohou být ještě podepřeny důvodem významového rozlišení (např. otcovy; přišly, bydlo atp.) –, a v případech hihihi a chichichi není důvod příznak vyjádřit. Tato teorie je však přesvědčivě vyvrácena protipříklady typu kykyryký, hyjé apod., pro které by teoreticky měla platit naprosto stejná pravidla (pokud by tato teorie platila, měli bychom psát jedině kikirikí a hijé).
3. Poslední způsob zdůvodnění psaní i v těchto případech je z hlediska lingvistického velice zajímavý, nicméně ne zcela ověřený (bylo by třeba v této oblasti podniknout další výzkum). Tento způsob vychází z toho, že výrazy hihihi a chichichi jsou v podstatě výrazy onomatopoické, tedy zvukomalebné. Ačkoli ve standardní češtině výslovnostní rozdíl mezi i a y již zanikl, lze předpokládat, že je tento rozdíl u onomatopoických výrazů stále pociťován, respektive, že tento rozdíl (byť třeba výslovnostně nerealizovaný) je součástí znakové povahy i a y v povědomí mluvčích. Jinými slovy tato teorie předpokládá, že i a y mají v povědomí mluvčích specifické významové rysy, které bychom pracovně mohli označit jako „subjektivní měkkost“ a „subjektivní tvrdost“. Měkké i se pak ve slovech hihihi a chichichi podle této teorie píše právě proto, že jsou tato citoslovce pociťována jako „měkká“, kdežto právě citoslovce typu hyjé a kykyryký jako „tvrdá“. Jak jsme však zmínili na začátku tohoto odstavce, jde pouze o teorii, jejíž platnost by bylo ještě třeba ověřit. |
| |
|
| | | | | | | | | | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 14. 8. 2009 / 12:17 | |
| | | Přemýšlel jsem o tom od včera - a napadlo mne právě to s onopatopoe. Cítím to úplně stejně. Prostě na koně se křičí HYJÉ a JUPÍÍÍ (a těžko někdy HIÉ a JUPÝÝÝ....) |
| |
|
| | | | | | | | | | | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 14. 8. 2009 / 12:17 | |
| | | omluva za překlep - onomatopoe |
| |
|
| | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 13. 8. 2009 / 14:11 | |
| | | |
|
| | | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 13. 8. 2009 / 14:15 | |
| | Super odkaz. A tím by bylo možno vzdělávání národa leteckého v jazyce českém uzavřít což?
|
| |
|
| | | | | | Vzdělávání národa leteckého - část 2. 13. 8. 2009 / 15:10 | |
| | | Nene, ještě chybí závěrečný diktát pro prověření vzdělanosti národa leteckého! |
| |
|
|
