I ty diblíku, ty jsi takové veselé dítě, že mi to připomínáí mého zesnulého švagra, ten měl takové hochy moc rád... A když byl na vojně a nějaký takový nezbeda loudil odznáčky (teď už se to nenosí, ale dřív to byl častý jev) tak se na takové milé děcko usmál a řekl: "Odznáček nemám! Ale ručičku bych ti zlomit moh´!!" - no a byl pokoj.
S tebou, holt, je to jen trošičku komplikovanější... ale ne víc, než o dva zaječí chlupy  |
|
