|  | | Autorotovani v X-plane9-filmecek 1. 9. 2009 / 08:39 | |
| | Celkem dobrý ale ještě trénuj
Tady trocha teorie.
Zkoušel jsem to a fakt to funguje dokonce i v FS9 a FSX ale jen s některými vrtulníky.
Autorotace je režim, kdy rotor nepřijímá od motoru žádný výkon. Do tohoto režimu se vrtulník přivede tak, že páka kolektivu se sníží natolik, až dojde k rozdílným otáčkám motoru a rotoru, které byly do té doby stejné (ručičky obou byly na otáčkoměru na stejné hodnotě). Při snižování kolektivu se mění zatáčivý moment od rotoru (klesá), který se musí zachycovat u HC-102 levou nohou. Snížíme-li kolektiv rázně, dojde vždy k určitému poskoku nosu vrtulníku doprava, při pomalém snižování nikoli. Nejvýhodnější autorotační rychlost je 80-90 km/h. Při ní je vertilkální opadání nejmenší - vario ukazuje asi 6-7 m klesání. Dopředná rychlost je kontrolována cyklikou a vyžaduje velkou pozornost, neboť v cyklice nejsou žádné síly a vrtulník velmi snadno přechází do větší rychlosti, což má za následek i zvětšení otáček rotoru. Při nácviku autorotace stačí rozepnout otáčky o 200, takže má-li být vrtulník znovu uveden do motorového letu, stačí pouze přitáhnout kolektiv a mírně přidat plyn.
Následuje-li po autorotačním sestupu i autorotační přistání, doporučuji držet v sestupu otáčky na jejich maximální hodnotě tak, aby byla kinetická energie rotoru co největší. Ve výšce od 5 do 8 metrů se počne přitahováním cykliky zmenšovat dopředná rychlost, otáčky při tom ještě neklesají. Při rychlosti asi 30-40 km/h už je vrtulník přibližně v horizontální poloze a počínají klesat otáčky rotoru. V této fázi je možné ještě využít spodního dorazu kolektivu (nebyl-li v této poloze už před tím) pro zvýšení otáček za současného přitahování cykliky. Vrtulník je už téměř bez dopředné rychlosti a to je rozhodující moment pro úspěšné přistání. Nyní je nutné současně se zdvižením kolektivu potlačit cykliku dopředu, aby nedošlo k dotyku ocasní vrtulky se zemí a jejímu poškození. Vrtulník se dotkne země s malou dopřednou rychlostí a po několika metrech stojí - cyklika je přitom přitažena dozadu.
Autorotační přistání lze také dělat s dojezdem, kdy je postup stejný, ale vrtulník se neodbržďuje až do téměř nulové rychlosti - nechá se dotknout země v rychlosti asi 20 km/h. Toto přistání s dojezdem je snadnější, podobá se přistání s normálním letounem
Převzato z www.vrtulnik.cz
Ondras |
| |
|
