|  |  | | Počáteční stoupavost 10. 9. 2009 / 15:20 | |
| | | Ahoj, může mi někdo prosím upřesnit, za jakých podmínek se definuje "počáteční stoupavost" pro určité letadlo (tj. tabulková hodnota uváděná v jeho technickém popisu)? Je to maximální hodnota stoupání, kterou dostaneme na vzletový výkon, aniž by klesala rychlost? S jakou vzletovou hmotností se to měří (maximální/minimální)? Do jaké výšky se to počítá jako "počáteční"? Díky předem. |
| |
|
 |  | | | Počáteční stoupavost 10. 9. 2009 / 17:56 | |
| | Počáteční stoupavost (popravdě mockrát jsem se s tímhle výrazem nesetkal) bude určitě proměnná hodnota, která závisí na teplotě, nadmořské výšce a aktuální vzletové hmotnosti.
Pokud si vzpomínám, tak stoupací gradient byl definován při vzletovym výkonu jednoho motoru s vysunutym podvozkem a vztlakových klpakách v poloze pro vzlet a při určité rychlosti, která musela splňovat určitý násobek ( např. 1,3 apod.) bezpečné rychlosti pro stoupání při vysazení kritické jednotky.
A do jaké výšky se bere jako počáteční... no podle mě do akcelerační výšky. |
| |
|
 | | | | | Počáteční stoupavost 10. 9. 2009 / 20:17 | |
| | Díky moc. Já se na to ptal (což jsem nezmínill) hlavně v souvislosti s nějakým malým letadlem. Například pro Z526AFS se uvádí 6 m/s, tak mě zajímalo, jak k tomu došli a kdy má smysl porovnávat hodnoty v simulátoru s tímhle číslem.
Pokud by někdo něco věděl obecně o metodice zjišťování různých letových hodnot (minimální a maximální rychlost, stoupavost, dostup, dolet), byl bych vděčný za každou informaci. Je jasný, že na začátku bude asi výpočet na papíře a pak se testuje za letu, průměruje a zaokrouhluje, rád bych ale věděl, jak probíhá tohle testování v reálu.... a taky nakolik jsou oficiálně uváděné hodnoty shodné s hodnotami pro náhodně vybraný sériový kus. |
| |
|
| | | | | | Počáteční stoupavost 11. 9. 2009 / 00:30 | |
| | Tak uvedené hodnoty budou (měli by být) vždy horší než ve skutečnosti letoun zaletí. Pokud je u 526ky uvedeno 6m/s tak bych to bral za podmínek IAS, tudíž +25°C, tlak 1013,25 (nebo při hladině moře) a na maximální vzletové váze a při nějaké "optimální" stoupací rychlosti, která musí být v příručce též uvedena.
Jinak pro přesnější výpočty gradientů při konkrétních situacích musí být vypublikované diagramy.
Pokud tě zajímá obecně teorie, tak doporučuju zakoupit skripta předmětu myslim 032 - Výkonnost, učební texty pro teoretickou přípravu dopravních pilotů, stojí to cca 3 stovky a jsou v nich dopodrobna rozebrány výkonnosti i třídy, která tě zajímá, tedy Jednomotorový letouny (třída B). |
| |
|
| | |  | | | | Počáteční stoupavost 11. 9. 2009 / 01:41 | |
| | | |
|
| | | | |  | | | Počáteční stoupavost 11. 9. 2009 / 09:50 | |
| | | Díky pánové, zkusím něco vyhledat po knihovnách a bude se studovat. |
| |
|
| | | | | | | | Počáteční stoupavost 12. 9. 2009 / 00:22 | |
| | | |
|
| | | | | | | Počáteční stoupavost 11. 9. 2009 / 10:48 | |
| | 15°C  |
| |
|
| | | | | | | | Počáteční stoupavost 11. 9. 2009 / 15:51 | |
| | Njn, překlik no taky sem byl už dost utahanej, když sem tohle matlal  |
| |
|
| | | | | | | | | Počáteční stoupavost 11. 9. 2009 / 15:59 | |
| | | jj, koukal jsem na ten IAS |
| |
|
|
1x 
