Nemůžeš srovnávat různý systémy - v Rakousku je několik provozovatelů a některý lítaj s doktorem, některý bez. V USA taky přijedou hasiči a defibrilujou, zaintubujou, daj na dejchák... u nás by to bylo nemyslitelný. Myslím ale, že se bavíme o poměrech u nás.
Taky nejde srovnávat systém armádou zajišťované LZS, kdy (jak je též psáno o kousek níž) jsou v posádce buď dva k vrtulníku a dva k pacientovi (AČR/W-3A: pilot a borťák versus doktor/ka a záchranář/ka) - nebo u jiných provozovatelů (Alfa, Delta) se z důvodu kapacity stroje lítá jednopilotně (EC-135 atd. - posádka jsou jen 3 i s pilotem).
Taky jsem viděl řadu zásahů, sám předával a přejímal z/do vrtulníku pacienty. Jistě, i u nás se vrtulník většinou vypíná, podstatně víc času trvá zajistit pacienta a stabilizovat oběh a dech (15-45 min nejčastěji) - než nahodit mixér (3 minuty...). Taky jsem mockrát zažil, že pilot (v posádce bez borťáka) pomáhá zdravotnickému týmu, nese brašnu, pomáhá naložit nosítka, drží to či ono - ale pokud je v místě současně další posádka (pozemní... randez-vous), tak si hlídá mixér a aktivně se sám poskytování první pomoci neúčastní. Když je pacient naložen, tak mu při nahození vrtulník zvenčí hlídá záchranář (paramedik, sestra). Ten pak naskočí poslední a letěj.
A to všechno je hezký, ale neřeší to základní položenu otázku, zda pilot musí mít kurs první pomoci. Podle mého může mít, ale nemusí... asi záleží na provozovateli. Nevím o tom, že by to řešil nějaký zdravotnický předpis - fór je v tom, že řidiči DZS jsou součást systému - zdravotničtí zaměstnanci. Kdežto u LZS zdravotnický sektor dodává doktora, sestru, záchranáře, paramedika... a letecká společnost (případně policie, armáda) dodává stroj a letecký personál - a to je, myslím, rozdíl.
(a jestli to tu nerouzlouskne ňákej kolega - profík, zkusím to oficiálně zjistit) |
|