V akom markingu, to netuším ani ja, zas tak ma to netrápi, ale určite budú z nej niečo vyhadzovať No ak si spomenieš na mnohé filmy natočené aj u nás aj inde, tak trénery aj andule boli veľmi často používané a divákom to nevadilo A k tomu či sú piloti nemci alebo slováci z letky 13 alebo ufóni, všetci normálni v tom vidia zábavu, jednoducho dobrí a zlí bojujú spolu a zlí prehrajú. Nik nerozmýšľa akej národnosti je ten pilot, možno ty, otázne je prečo.........
Pokiaľ si pamätám, vždy vyhrávajú dobrí, tu nejde o konkrétne bitvy, opýtaj sa mnohých mladých, tí pomaly ani nevedia, že bola vojna, a ak tak jedine Call of Duty.
A čo sa týka toho posledného, áno slovenský piloti lietali na strane luftwaffe v bojoch proti sov. zväzu, tak isto ako rumuni aj maďari. Ďalej bola to jedna bojová letka, nám dobre známa č.13, z ktorej niektorí členovia prešli k povstalcom , teda aby som bol úprimný viem o jednom takom, zhodou okolností som ho poznal, pôsobil potom dlhé roky na letisku tu je zhruba súhrn jeho kariéry:
- 1. októbra 1934 nastúpil do školy leteckého dorastu v Prostějove
- po skončení nastúpil ku leteckému pluku č. 3 ku 13. letke v Košiciach
- v roku 1938 absolvoval pilotný stíhací kurz v leteckom pluku č. 4
- po jeho skončení bol zaradený ku 45.letke v Piešťanoch, kde ho zastihli marcové udalosti
- v posilovej letke bol presunutý do Spišskej Novej Vsi, kde sa aktívne zúčastnil bojov s maďarským letectvom
- dosiahol jeden nepotvrdený zostrel (Fiat C.R. 32) a následne bol zostrelený a núdzovo pristál
- v letke č. 45 sa zúčastnil útoku na Poľsko, kde v skupine zostrelil pozorovacie lietadlo Lublin R-XIII
- po prečíslovaní na 12. letku sa zúčastnil poľného ťaženia v Rusku v roku 1941
- v apríli 1942 bol prevelený ku stíhacej letke 11, s ktorou absolvoval druhé poľné ťaženie v Rusku, odkiaľ sa vrátil v októbri 1942
- na jar 1943 sa preškolil na nemecké lietadlá Bf 109
- v rámci II. garnitúry sa tretí krát zúčastnil poľného ťaženia v Rusku
- po návrate z frontu bol pridelený do Pohotovostnej letky
- v auguste 1944 bol vyslaný do Prešova, odkiaľ do ZSSR
- zo ZSSR bol vyslaný v 2-člennom roji Bf 109 na pomoc SNP na letisko Tri Duby
- po potlačení povstania odišiel do hôr, čoskoro však padol do zajatia
- slúžil v povojnovom čs, letectve, kde skončil ako inšpektor bojového letectva
- po odchode z armády pracoval na zväzarmovskom letisku Žilina-Hričov
- doteraz žije na Slovensku (oprava, ten pán už zomrel)
Plnil svoju povinnosť voči svojej vlasti, a nebol fašista, bol to len vojak, čo plní rozkazy. Nebolo horšie náhodou zostreliť civilné lietadlo s nevinnými ľuďmi, čo chceli v dobe mieru odletieť na západ? Alebo zastreliť mladých ľudí, nevinných, len preto že chceli preliezť plot na hraniciach?
Ale niečo zaujímavé:
V roce 1941 byl zda pokus Českého svazu válečníků (vznikl v roce 1941 z iniciativy plukovníka četnictva O. Blahy) o vytvoření českých vojenských oddílu podány říšskému protektorovi 4.4.1941 k využíti k boji na frontě. Tento plán byl odmítnut a to na pokyn z Berlína. O těchto pokusech hovořil v poválečné výpovědi také K. H. Frank http://www.fronta.cz/dotaz/ceske-jednotky-na-strane-nemcu : “Z české strany bylo průběhem let učiněno několik nabídek úřadu říšského protektora, jejichž účelem bylo vytvořeni českých uniformovaných vojenských svazů a jejich nasazení na frontě. Nejprve Gajdovi přívrženci a vlajkaři pokoušeli se dosáhnout povolení k utvoření a uniformování takových svazů. Žádost byla odmítnuta. Generál četnictva Bláha projednával opětovně takovýto plán s německými kruhy (strana a také úřad říšského protektora) a žádal o povolení k vytvoření takových svazů, v nichž podle jeho představ měli příslušníci jeho svazu tvořiti jádro. V r. 1943 jednal se mnou Moravec a v jedné rozmluvě se pokoušel mne přesvědčit, že by bylo bezpodmínečně nutné, aby i české oddíly byly nasazeny na frontě, neboť všechny ostatní národy rovněž bojují za novou Evropu pod vedením říše buď u vojska, nebo u vojenských SS. Hned po rozpuštění československé armády při zřízení protektorátu vydal Hitler osobně rozkaz, že žádný Čech nemusí sloužiti ve vojsku a bojovati se zbraní v ruce. Při začátku války a průběhem válečných let opakoval Hitler tento rozkaz v různých variacích. (»V boji proti nepříteli říše nebude žádný Čech bojovati se zbraní v ruce«, nebo: "Žádná česká matka nepotřebuje plakati pro svého syna padlého v boji" a pod.) Tento Hitlerův rozkaz byl také zásadně dodržován — přes různé pokusy branné moci a zbraní SS postaviti v německé branné moci české »dobrovolnické svazy« a přes české nabídky na vycvičení a nasazení v boj českých »dobrovolnických sborů«, jako na příklad nabídku generála Bláhy nebo ministra Moravce. které byly státním presidentem Háchou předloženy říšskému protektorovi. Zřízení vládního vojska k účelům ochrany státního presidenta a nasazení tohoto vojska v Itálii, právě tak jako pokus vytvořit "Svatováclavské roty" byly výjimky z pravidla zásadně dodržovaného.. »Svatováclavské roty« byly teprve pozdní výjimkou z pravidla, učiněného na stálé naléhání některých členů českého Kuratoria pro výchovu mládeže na konci r. 1944 a na začátku 1945 (asi 60 mužů na dobrovolnickém podkladě). Takže, to že mnohí češi nebojovali po strane wermachtu, respektíve priamo ako vojaci wermachtu je skôr zásluha nemcov ako čechov. To len na okraj
A ver, že tvoja veta:
Leckdo na Slovensku nebude na letadla s kříži pohlížet jako na "nenáviděná", když s takovým markingem létal jeho dědeček či prastrýc.
To by tí 18 piloti museli byť ako Abrahámovia aby mali tak početné potomstvo......"
V únoru 1942 je tedy skupina 18 slovenských letců vyslána do Schulle-Staffel v Dánsku na přeškolení a výcvik v létání na strojích Bf-109 E. 13.letka byla vybavena celkem 27 letadly tohoto typu./tato letadla byla slovenskou vládou zakoupena a plně uhrazena/. Na frontě se 13.stíhací letka SVZ objevila 27.října 1942. Celkem postupně bojovala s počtem 12 strojů. Vlastní ztráty byly 7 letců. Němci letku hodnotili nejprve veskrze kladně a několik pilotů bylo i vyznamenáno.Ovšem po začínajících úletech byla letka /"šupito presto"/ odeslána domů,jako nespolehlivá. Domů na Slovensko se letka opět vrátila se zbylýmí stroji Bf-109 E.
Na počátku povstání povstalecké velitelství dávalo největší úlohu dvěma pěším divizím, jež měly navázat kontakt s Rudou armádou a usnadnit průběh proniknutí spojeneckých vojsk na Slovensko.
Ale málokdo ví to, že součástí oněch dvou pěších divizí byla i součást SVZ, konkrétně 1.zvědná letka, 2.pozorovací letka a 12.stíhací letka, která byla vyzbrojena 5x B-534, 4x Bf-109G-6, Fi-156, Junkers W-34 (1x). Skupina měla celkem 37 letadel a dohromady 550 mužů. (citace Slámy)
Když se letci dozvěděli, že Němci chtějí v srpnu 1944 odzbrojit ony dvě divize, rozhodli se přeletět i se svými stroji na stranu Rudé armády a neriskovat německé zajetí. A tak se stalo, že do 31.srpna 1944 přeletělo k Rudé armádě celkem 26 slovenských letadel s 81 letci na palubě.
Ti se později stali kmenovými příslušníky 1.čs.smíšené letecké divize v SSSR. Byla škoda ,že tito letci neměli spojení s organizátory SNP, tato letadla v pozdějších bojích chyběla. Na Slovensku tak pro potřeby povstání (v tzv.Československém letectvu) zůstalo pouze 5 x Š-328, 4 stíhačky B-534 (z toho jedna Bk-534), 2x Bf-109E, většinou umístěných na letišti Tri Duby.
Takže robiť z 18 pilotov, z ktorých ešte niekoľko prešlo k rusom a k povstaniu, základňu pre neofašizmus je chabé Mne osobne zastrelili deda v 1944 nemci ako partyzána, má hrob vo Vrútkach a jediné čo mi ostalo, sú medaily....... Tak ako mnohým ďaľším na našom malom klérofašistickom Slovensku.
Viac ako 95 obcí, osád a samôt na Slovensku bolo vypálených.
Takže na záver, jediné čo môžeme s kľudom povedať a uznať je, že nemci mali škaredú kamufláž, ktorá vôbec, ale vôbec nepristane naším Zlínom A tým to môžeme ukončiť, lebo tá doba bola šialená a dúfam, že sa už nikdy nebude opakovať. |
|