Sorry, ale vidím to jinak.
Kanaďan, když se střílel, byl proti Kvočurovi jednak znatelně výš a také ve znatelně lepším úhlu. Proto to vypadá, že sedačka MB "řídí" svůj let kamsi cíleně, ale to je nesmysl.
Úkolem sedačky je po katapultáži stabilizovat pilota hlavou nahoru a čelně proti směru letu. Sedačky v MiG-29 to uměly celkem primitivními prostředky. Je ale zcela jasné, že nyní, cca 35 (třicet pět) let poté, co byla prvně masivně nasazena sedačka KM36D2, nebude Martin Baker stát v koutě a dělat sedačky, jako se dávaly do L-29. Naopak - genialita systémů K36 (na tehdejší dobu a filosofii vystřelovacích sedaček nedostižná) je nepopiratelná, teď ale už jistě překonaná.
Na doložení svého názoru přikládám obrázek z YouTube, přesně v okamžiku, kdy je vidět první zášleh pyropatron zpod sedačky toho pilota (světlá tečka - šipka) - tedy v okamžiku, kdy se dolní okraj sedačky dostal na úroveň okraje kokpitu. Letadlo se zrovna převaluje doprava - ale v tom okamžiku je ještě sklon osy křídel před překonáním vertikály - Kanaďan se střílí pod úhlem několika stupňů nad horizontálu. Kvočur se tenkrát střílel šikmo dolů, střílel se v okamžiku, kdy už byl Mig překulen skoro na záda, v klesavém letu čumákem dolů....
Na přiložených foto je také vidět, že (při pohledu z dálky) je v okamžiku katapultáže letadlo přece jen o dost výše, než jen 30 m (1x rozpětí = 10m...)
Nijak nesnižuji mistrovství a profesionalitu toho Kanaďana - naopak, klobouk dolů - ale pro mne přece jen zůstává jedničkou právě tak Kvočurova katapultáž... |
|
