Tady je potřeba si připomenout naší nedávnou diskusi o "obecně negativním dopadu letecké dopravy na zdraví obyvatelstva" - kdy jsem bojoval za seriózní přístup ke statisticky formulovaným závěrům předkládaných dat. Tady je situace podobná:
- jen málokdo dnes pochybuje o významném vlivu ionizačního záření na výskyt nádorových onemocnění.
- statisticky long-haul piloti asi skutečně mají větší výskyt nádorových onemocnění - a z pohledu "pozemního" doktora to nejsou ani "doutníky, chlast a děvky" - ale ani nepravidelný režim a jídlo z piedestalu plynových pák - zrovna tohohle maj třeba doktoři minimálně stějně vrchovatou měrou.
- problém je, že výskyt nádorů má TOLIK vlivů, které se na tom podepisují (genofond, genetická výbava jedince, stav imunity, stav výživy, detergenty na umytém nádobí, polychlorované bifenyly (třeba už v mateřském mléce matek, které onzumují kontaminovanou zeleninu...), radon z porobetonových tvárnic v Severořeském kraji, radioaktivní spad po Mururoa, Bikini, Černobylu - radioaktivní stroncium v hřibech, s poločasem 160 let... prostě spousty a spousty - a to se pak těžko někdo může podepsat pod to, že právě tenhle vliv hraje roli (a ne ten druhý - tredy krom těch minule diskutovaných šášovědců).
Co se týče "vybrání povolání" - máte pravdu jen napůl. Pokud by liberální přístup (vybral sis - tvoje chyba) měl být oprávněně aplikován na piloty, tedy O.K., ať je uplatněn na slévače, svářeče, pracovníky s asbestem a v atomovém průmyslu - a všechny zaměstnance v rizikových profesích (nejde jen o radioaktivitu). Bývá ale v zájmu společnosti limitovat těmto pracovníkům pracovní dobu či délku pobytu "v riziku", protože je to nejlevnější způsob, jak ušetřit za jejich léčbu, ztrátu pracovního potenciálu, důchod a další poplatky. To je možná důvod, proč USA stojí mimo, protože tam se náklady na léčbu často řeší jen u chudších vrstev populace... Ale zbylý svět se chová jinak - jak Evropa (solidární principy) tak třetí svět (massa bob nezná nějaký miliSievert...) |
|
