Takhle si to představuju já - jako "mechanický laik":
Řekl bych, že na rozdíl od auta si "recyklované" náhradní díly z letadel nesou svou zátěž v podobě absolvovaných cyklů. Zcela typicky a pochopitelně je to vrtule, motor, drak jako celek - tam to asi všichni známe - po dosažení určitého počtu cyklů (start, přistání, hodin v provozu, zátěž akrobacií, atd. ) musí absolvovat revizi, generálku, nebo být vyměněny.
Pokud tedy z nějakého havarovaného letadla vymontujem nějakou součástku, aby se použila na letadle jiném, je to asi jednodušší u součástek, kde se takové cykly či životnost sledují (motor, vrtule) takže po patřičném technickém checku tato věc použita být může.
Pokud jde ale o součástku, kde se cykly přímo nesledují, musela by podstoupit defektoskopii - a její použití do části letadla, kde může být "slabým místem" vidím jako problematické.
Takže mně, jako mechanickému laikovi, se zdá, že je snazší opravit havarované letadlo a uvést do provozu jako celek, než ho na nějakém scrapyardu rozebrat - a ušetřit tak náhradní díly do jiných letadel (což se samozřejmě netýká unikátů, jako jsou warbirdi, kde je to všechno složitější). Rozhodně mi přijde lacinější a administrativně jednodušší ten který konkrétbní díl použít raději nový, než z havarovaného letadla.
Prosím profíky, aby mé domněnky opravili, případně doplnili
Béke, burárum! |
|
