A jak se vlastně Arnoštovi daří?
Svéráznější osobu jsem na žádném letišti nikdy nezažil. Nikdy nezapomenu na srpnové ráno roku 1999, když jsme se s kamarádama v Kamenici vyskytli s L-200, probouzíme se na letištní ubytovně, a náhle AF vrazí do dveří za řevu "Vstávajtě bazmeci, válíte sa tu a raňajky sů na stole". On nás, cizí, nejen nechal po úletu před převaděčskou mafií nebo co to bylo, ze Svidníku, ubytovat zadara, ale ještě nám udělal snídani. Na to vždycky rád vzpomínám.
Pak mě dostal ještě jednou, po asi sedmi letech, kdy mi říkal, že má v hangáru "dvestopätky". Já myslel, že říká "dve stopätky", tak jsem kvitoval, jak je to hezké, a on na to "nie dve stopätky, ale dvestopätky, štyri!" . A co myslíte? Měl je tam!!! |
|
