Naopak pozdní příchod domů, měl jsem v nohách 5000km z jedný ďoury v moři na úrovni Dakaru, kam absolutně nechápu, proč koupáci lítaj. Horko, vlhko, hnusně, žádná hezká příroda... První hodinu a půl letu tma. Pak jsem se snažil koukat po hotelech na Kánarech, kdo to tam luxuje pokoje. Pak jsem čučel Létajícímu Myšákovi do kuchyně v Casablance co si vaří k večeři, ale už měl zhasnuto. U Gibraltaru jsem koukal, zda neuvidím ocas z Prchalova Liberatoru, u Madridu jsem hledal zlaté slavíky, v Toulouse jsem očumoval ty dvoupatrové obludy, v Ženevě vodotryska, ale netryskal, v Oberpfafenhoffenu u Mnichova jestli už dodělali Do-728 a jestli po nás nejde Do-335, a v Praze jsem neviděl nic, protože chcalo a mraky šly až na zem. Krásnej let. Jen nemusel trvat šestapůl hodiny.
Ono šest hodin v noci sedět a říkat "FL360 to XXX" a "1xx.xxx, good bye" není žadný velký šport, to už je skoro jako oblastní řídící, ten taky řekne "Radar Contact" a když mu přeletíme obrazovku řekne "Contact Radar". My alespoň máme na závěr tu sladkou tečku s otazníkem - přistání (mačkám stopky, kdy se chytne. Tentokrát ne kumův Voldemort, ale Cipísek z Palerma )
Alespoň jsem mohl cestou študovat příručku na nějaký pořádný letadlo |
|
