Člověk se snadno upíše, asi to nebylo naschvál.
Není totiž ani slovenský, je (byl) československý.
Jak spit, tak Smik.
Samozřejmě každý o sobě věděl, jestli je Čech a kdo Slovák - ale všichni ti, na které vzpomínáme, vždy a s hrdostí říkali "Jsme Čechoslováci". Žádné "já jsem Čech, ale on je Slovák" se tehdy nenosilo. |
|