|  | | 80. výročí ČS dálkových letů 3. 5. 2014 / 10:48 | |
| | V rámci velkolepých zlínských oslav 1. máje 1934 se na letišti v Otrokovicích odehrály dvě významné letecké události.
V průběhu leteckého dne se nejprve z cesty do indické Kalkaty vrátil pilot Jan Šerhant, který na jednomotorovém letounu DH-80A Puss Moth urazil vzdálenost 26000km.
O pár hodin později se na cestu do Kapského města vydal pilot Emil Forejtník na třímotorovém letounu Spartan Cruiser. Čekala ho cesta dlouhá 35000km. http://www.ceskycestovatel.cz/mys-dobre-nadeje/
Protože slavný DeHavilland DH-80 existuje ve verzi jak pro FS9 tak i pro FSX (autor Milton Shupe), sepsal jsem stručně průběh cesty do Kalkaty, včetně mapky. Třeba se najde někdo, kdo si to celé po osmdesáti letech virtuálně zopakuje 
http://www.gjsmith.net/Milton_Shupe/PussMoth/index.htm
http://library.avsim.net/search.php?SearchTerm=dh80fsx.zip&CatID=root&Go=Search
Cesta začala o Velikonocích, v neděli 1. dubna 1934, kdy pilot Jan Šerhant dostává úkol dopravit obchodního zaměstnance Baťových závodů pana Jandu s manželkou do Říma, odkud měli linkou KLM pokračovat dále do Indie.
Velmi nepříznivé počasí s deštěm a mlhou však donutilo jejich letadlo Aero A-35 k nouzovému přistání ještě před přeletem Apenin poblíž Ferrary na severu Itálie. Jelikož bylo zřejmé, že se nepodaří stihnout odlet linky z Říma, byl plán změněn. Ze Zlína pilot Selucký přeletěl letadlo DH-80A OK-ATF, lépe vyhovující pro delší cestu a pilot Šerhant dostal příkaz dopravit obchodníka Jandu až do indické Kalkaty.
Evropská část trasy s novým letadlem vedla přes Apeniny, Řím a podél pobřeží do Neapole. Pak pokračovali na sicilské Palermo. Díky nízké oblačnosti a malé dohlednosti let probíhal ve výšce od 20m do 50m nad rozbouřenými pobřežními vodami.
Následoval přelet Středozemního moře do Tunisu, první zastávky na africkém kontinentu. Kvůli obletu zakázané vojenské oblasti na hranicích tehdejší francouzské Afriky a italského Tripolska byla nutné letět dále nejprve zhruba 150km do vnitrozemí ke Kaiourán a teprve potom nabrat kurz na východ přes Malou Syrtu do Tripolisu. Silný protivítr v oblasti, který snížil rychlost vůči zemi na pouhých 130km/h, si vynutil neplánovanou zastávku také v Syrtě, kvůli doplnění paliva. Další zastávka v Benghazi se protáhla kvůli silné písečné bouři.
Cesta do Káhiry a dále do Asie už probíhala za lepšího počasí.
Přelet pouštní oblasti blízkého východu proběhl po trase Gaza –Jeruzalém –Damašek –Rutba –Bagdád a dále po pobřeží Perského zálivu a Arabského moře na východ – Jask – Kvadar – Karači. Silná turbulence nad rozpálenou pouští donutila pilota vystoupat až do 2000m, nad mořem pak byla výška letu udržována kolem 700m, protože s větší výše již čára obzoru splývala s mořskou hladinou. Celý úsek Káhira – Karáčí dlouhý 4200km byl navíc zdolán za 3 dny, což byl sám o sobě velmi pěkný výkon.
Potom již cesta vedla do vnitrozemí indického subkontinentu. Jodpur a výměna propáleného výfukového potrubí, Allahabad a konečně v úterý 17. dubna cílová Kalkata v deltě řeky Gangy.
Po krátkém odpočinku indická cesta pokračovala lety s kontrolory Baťových závodů až na sever Indie do Lahore. Obrovské vedro v nitru subkontinentu působilo jednak velmi silnou turbulenci a dokonce došlo horkem k prasknutí čelního skla kabiny a skla několika palubních přístrojů.
Na zpáteční cestu se Šerhant vydal 22. dubna po stejné trase. Jediným zádrhelem bylo neplánované přistání před Benghazi kvůli silné písečné bouři. Přesto se malý DH-80 mohl objevit už 1. května 1934 nad letištěm v Otrokovicích v doprovodu třech dalších letounů stejného typu, které mu letěly kus naproti. Přílet byl načasován přímo do velkolepých zlínských oslav 1. máje. Jan Šerhant byl na letišti nadšeně přivítán a při té příležitosti jmenován šéfpilotem leteckého oddělení.
Na závěr ještě přijde dodat, že o 3 roky později, roku 1937, se Jan Šerhant účastnil jako pilot dvoumotorového letounu Lockheed Electra cesty kolem světa s J. A. Baťou. Německá okupace v březnu 1939 ho potom zastihla v zahraničí a do republiky se již nevrátil. Dostal se až do Kanady, kde vstoupil do RAF. Sloužil jako noční stíhač u 68. peruti a později u transportních perutí. Po válce krátce pracoval jako dopravní pilot ČSA. Po propuštění po únoru 1948 pracoval až do důchodu ve stavebnictví...
|
| |
|
2x 
