Tak jestli myslíš že pro mě to bylo jednoduché rozhodnutí tak Ti teda řeknu, že jsem málem zamačkával slzu. K tomu ještě připočti sešrotované Su-35 a B-737NG které šlo za velmi levnou cenu do světa.
Když ono je sice moc pěkný něco takového doma mít a když odhlédnu od potřebného místa a peněz co do toho strkáš ( a ani jedno nemáš ) tak nakonec rozhodla jiná věc.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
*** Su-35 *** nádherný kokpit jako stvořený pro domácí simulátor. Tvoří ho v podstatě dva monitory. Ale problém je, že dělat pouze podle fotek a nevědět o tom skutečném letadle nic, to pro mě není ono. Tady fakt asi není šance že by šly sehnat dobré informace o avionice a kdybych se o to pokusil tak mě asi dřív zastřelej někde za úsvitu u zdi. Nemluvě o tom že simulace skutečného dog-fightu je naprosto mimo možnosti FS2004
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
*** B-737NG *** tak tohle letadlo mi tak nějak hodně přirostlo k srdci. Ovšem jeho přirozenou vlastností je létat dlouhé linky kdy se tak nic moc neděje. A pokud se posadíš do byť jednoduchého simulátoru single tak záhy zjistíš, že je to éro opravdu postavené pro dva piloty. Létat ho v jednom člověku je pitomost. Nudu na traťových letech by šlo eliminovat nějakým VATSIMem či SATCEM a přidat simulaci poruch aby to frčelo. Zůstal by problém vždy sehnat druhého člověka do kokpitu když se chci prolétnout. A k případné simulaci poruch bych musel mít znalosti na úrovni jeho skutečného pilota abych ty poruchy nasimuloval a následně si s nimi i poradil. Nemluvě o tom že náročnost na programování simulátoru když přidáváš poruchy neroste lineárně ale patrně možná i kvadraticky
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
**** Albatros *** tak tenhle kokpit byl neskutečně sexy a povedl se. Jenže co s ním ? Mohl bych do zblbnutí točit kolečka okolo letiště a tím to v podstatě končí. To tě po pár letech u takhle jednoduchého domácího simulátoru vážně přestane bavit. Tady jsem najednou poznal, že od té věci především chci, aby mě zaujala a pobavila. Když už jsem to sakra tolik let stavěl a nacpal do toho tolik prachů - tak ať je to sakra aspoň trochu k užitku. Zase jsem objevil Ameriku (jak je mým dobrým zvykem) a poznal jsem, že generování věrohodného průběhu letu a okolního prostředí je stejně důležité jako samotný simulátor.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
*** Alca *** tak to je letadlo u kterého když jsem poprvé uviděl fotku jeho kokpitu tak jsem se zděšením zaúpěl - fuj to je tak ošklivý, tohle domů v životě nechci. No a vidíš, jak život nakonec překvapí tím, kam nás zavede. Trvalo mi několik let než jsem se odhodlal zrušit ostatní kokpity a představa že začnu od s kokpitem znovu od začátku fakt nebyla příjemná. Ale tohle letadlo mělo několik výhod. Má radar, glass kokpit a i jinak docela moderně vybavenou kabinu. Má integrované moderní zbraňové systémy a přitom se od éra absolutně neočekává, že někde bude honit Su-27, F-16 či jinou moderní havěť. Spíš se jí bude vyhýbat a tak odpadá to, co nasimulovat nebudu umět asi nikdy. Je domácí provinience a sem tam se o něm něco dozvíš i po technické stránce. Na plnohodnotný simulátor to samozřejmě nestačí, na domácí hračku ano.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
No a závěrem. Kdo chce něco získat, musí i něco ztratit. Dneska zpátky to hodnotím jako správné a jediné možné rozhodnutí. Asi to nejde příliš popsat a poznal by jsi to, kdyby jsi měl všechny tyto věci možnost "létat". Alca začíná být opravdu pomalu velice slušně zábavná. A jestli vydržím ještě pár let a bude se dařit tak jako doteď ,snad podaří ještě jedna věc. Že když do toho sedneš tak nebudeš úplně přesně vědět co Tě vlastně čeká. Teda kromě naplánovaného základního úkolu. Kam Tě let ještě přivede a na kterém letišti skončíš. Co Tě cestou bude chtít sežrat ke svačině. Kolik to zabere času a v jakém stavu a jestli vůbec na letišti skončíš v případě, že se vůbec dokážeš vrátit. Prostě aby ta mise nebyla lineární a nenudila !
Důležitou věcí tady taky je poznání, že nelze absolutně ničím nahradit skutečnou radiokomunikaci. Tak jsem zvolil metodu berličky, když létám za vedoucím jako fenka na provázku. A nikoliv já, ale on komunikuje a pár pokynu pro mě budu časem jenom dvojklikovat. To se časem bude dát programově ošetřit snadno a radiokomunikaci budu muset poslouchat pozorně, aby mě potom s prominutím nejebali, že je neposlouchám. A let za vedoucím přináší další výhodu. Let po trati ve dvojici je zábava sama o sobě a zabírá to značnou část Tvojí pozornosti a umu. A let v těsné formaci zabere Tvojí pozornost téměř stoprocentně.
Ideální je mít tolik práce v glass kokpitu a se sledováním vedoucího a cílů, že nemáš čas koukat na grafiku FS2004, která přece jenom už staršího data je. Když jsem seděl u stolu a monitoru a textury ortofota se rozplizly tak mě to většinou znechutilo a od té věci jsem odešel. Když se to stane tady ( a samozřejmě se to stává protože to na FS2004 běží) tak si toho někdy ani nevšimnu. A když ano, tak fakt nemám většinou čas takové blbosti řešit protože pořád musím sledovat někde něco jiného. Nemluvě o tom, že vše graficky nepěkného eliminuji hnusným počasím, které opět přidá na náročnosti simulace a vtahuje Tě víc do kokpitu a k vedoucímu.
A ještě jedna odbočka. Tohle všechno umí moderní vojenské simy s daleko propracovanějšími systémy a lepší grafikou. Také jsem váhal jestli se na FS nevyprdnout a nepřejít k nim. Ale kdykoliv jsem to zkusil tak nemožnost sednout si do byť velmi jednoduché napodobeniny éra a mačkat všechno rukou a prostě sedět přímo v tom místo před tím byla naprosto nenahraditelná.
A tak jsem skončil s tímto domácím simptákem na půdičce domečku  |
|
