Boeing ve svých příručkách publikuje maximum demonstrated crosswind (což je nezřídka zkrátka ten největší fičák, který se podařilo během certifikace letadla nalézt), což je skutečně jen referenční hodnota. Limit si zavádí až provozovatel letadla v provozní příručce, zpravidla ale na základě podkladů od výrobce.
Obecně závisí na konkrétním kusu letadla (winglety, certifikace), na stavu dráhy a na tom, jedná-li se o vzlet nebo o přistání, a to v souladu se zásadou, že do vzduchu se může, ale na zem musí: na vzlet jsou limity o něco přísnější. Hmotnost nehraje roli. Winglety jsou naopak zásadní, protože ovlivňují chování letadla lehce negativním způsobem (náchylnost na overcontrolling, větší boční plocha atp.)
Abych uvedl příklad, na suché dráze má jistý provozovatel NGček limity: headwind 60/60 (bez/s winglety), crosswind 36/33, na mokré dráze 25/25, na dráze, kde stojí voda 15/15 atd., tailwind pak 10, resp. 15 kts podle konkrétní mašiny.
Přísnější limity jsou pak pro autoland, tam je to 20 kts crosswind a 10 tailwind.
|
|
