Já jsem tedy čerstvě po výcviku na R22, takže jeho průběh mám ještě v živé paměti.
No a ohledně toho visení je to přesně jak píšeš- po dvaceti minutách, když jsem byl schopen bezpečně viset, na mě instruktor koukal jak puk a myslel si, kdoví jak nejsem šikovnej.
Já mu říkal, že to je simulátorem , kde toho mám odlítáno docela dost, ale netvářil se, že by tomu věřil. Chtělo by to do výcviku víc sim rotorově postižených jedinců, aby měli instruktoři porovnání.
Jinak jelikož se létáním s největší pravděpodobností nehodlám živit, tak žádným sběratelem licencí asi nebudu. Časem si jen plánuju rozšířit kvalifikaci na R44 a když ta možnost bude, tak třeba i na Bell 206.
|
|
