Napsals to celkem trefně, konec konců, z Přibyslavi si určitě ještě něco pamatuješ, i když je to tolik let.
Snad bych se jen trochu zastal bezmotorového létání.
Ano, je náročné na čas a partu, ale dá se (v dobré partě) skloubit i se zaměstnáním, rodinou a dětmi (!) a to není jen tak. Ale jde to. A i když si člověk v Echu může připadat jak v 737NG, navigovat podle čudlíků a barevných obrazovek, tak vytočit si červencový stoupák do dvou kilometrů a tam se bez námahy držet v chládku pod základnou, točit tam velké kruhy ve stálém stoupáku 3-4 metry a přitom mít natlačeno na 120-140 KMH aby vário bylo na nule - a když tě to omrzí, tak hop někam jinam, kdy lítáš místně a zjistíš že při té výšce to "místně" znamená kruh o poloměru 40 km a pořád budeš mít rodnou hroudu na dohled - tak to je pocit uspokojení, který dává jen málokterý jiný druh létání. Budeš součástí mezinárodní plachtařské rodiny - a vztahy jsou v tomto směru na západ od naší hranice přinejmenším velmi dobré. Může se tak snadno stát, že se i s plachtěním "někam podíváš" - jen pojedeš po zemi a tan kluzák ti "tam" půjčí nějaký kamarád - a zas - jsou to zážitky, na které se nazapomíná.
Těžko radit, poradil bych ti, co bych spíš "já", ale to samozřejmě neznamená, že bys to měl "spíš ty". Na každý pád ti držím palce !
 |
|
