Nevím, jak je to přesně na dopravácích, ale na rourách nebyl konstatntní tlak v kabině (i když kabina je samozřejmě přetlakovaná), měnil se nad výšku 2.000m opět v závislosti na výšce, byl na to i budík, tzv. kabinový výškoměr a nad výšku 2.000 metrů zhruba platilo, že Hkabinová = H skutečná/2. U dopraváků asi budou ty změny ještě menší a tudíž při pozvolném vyklesávání a pravidelném mimovolném polykání si ani neuvědomuješ, že vlastně rozdíl tlaku vyrovnáváš. Při sjetí kopce může být (a zřejmě i je, podle toho co píšeš), tvá relativní vertikální rychlost větší, než vlastně "kabinová" vertikální rychlost v dopraváku a tudíž tu změnu cítíš. Nejsem si jist, ale maximální kabinová výška v dopraváku je něco okolo 3.000 - 3.500 metrů i ve výsče nad 10.000 metrů, kdežto v rouře můžeš mít kabinovou výšku i nad 8 km, ale tam máš zase germák, že. V každém případě za letu v dopraváku nemáš tlak v kabině jako na zemi, ale nižší, v závislosti na výšce, kompromis mezi "normálním" tlakem s pozvolnou změnou téměř nepostřehnutelnou pro člověka a co nejmenším rozdílem tlaku uvnitř a vně letadla, aby přetlakové síly působící na plášt letalo zbytečně nezatěžovaly. Příklad jsou stratosférické balóny, které startují téměř sfouknuté a ve velkých výškách až několikanásobně zvětší svůj objem. Snad jsem dobře pochopil tvůj dotaz  |
|
