Prosím reálné praktiky či zkušené virtuály o posouzení, opravu.
Zajímalo by mne také jak se toto odráží/používá v reálu na letadlech v aeroklubech.
Na Baronech se to evidentně používá, na amerických stránkách je případ kdy v hrozných podmínkách převážel Baron nějaký orgán na transplantaci a nastala předpokládaná námraza. Protože neměl dost odmrazovací směsi tak se zřítil a dopadlo to velmi špatně.
Takže teď moje shrnutí z nejrůznějších zdrojů:
Vyskytují se dva typy měřené teploty:
TAT – total air temperature (je přímo měřená, TAT>OAT, ohřívá pohyb letadla)
OAT – outside air temperature, určuje teplotu nepohybujícího se vzduchu dopočítanou z TAT
Na letadle se používají obecně tři typy zařízení s ohledem na námrazu:
vyhřívání pitotovi trubice (anti-ice)
Zapíná se vždy, pokud by se nezapnulo dojde k nefunčnosti ukazatelů rychlosti
ohřev vrtulí (anti-ice)
Používá se buď elektrický ohřev nebo aplikování lihu.
Zapíná se při letu za námrazových podmínek a setrvává po dobu platnosti podmínek
Typicky TAT pod +10C a viditelná vlhkost (mlha, mraky, srážky)
odmrazování křídel / ocasu (de-ice)
Zapíná se opakovaně až za vytvoření námrazy (některá letadla mají specifální nafukovací náběžky které se nafouknou a led roztrhají)
