Chtel jsem si sam odpovedet na otazku, kterou se zde jiste mnoho lidi zabyva. "je mozne aby laik pristal s dopravnim letounem? Vzdal jsem myslenku se vetrit do letounu a otravit pilota a kopilota a vbyzkouset to nazivo, i objednal jsem se na let v simulatoru, na kterem bezne probiha IFR vycvik. Jedna se o typ ULT-28, certifikovany podle JAR. Jde o turboprop hmotnostni kategorie cca 8tun, kompletne vybaveny pro ILS, s hydraulikou a pilotni kabinou 1:1.
Predeslal bych, ze v realu letam ULL, na IVAU ponejvice TU 154. Pilotni kabina - uzasna... mit to doma pripojeny na ivao, tak z toho v zivote nevylezu ven... vsechny ovladace funkcni, pouzite az na vyjimky z originalnich dilu. Po seznameni s kopkpitem a letovymi rezimy byla prvni uloha vzlet z 24 LKPR a standardni ILS procedura zpet na 24. Pocasi zatazeno, dohlednost 5 km. Po vzletu jsem dostal pokyn 360 pravou zatacku nakolon 25, pak 360 levou naklon 30 ve 4000ft. Velmi mi pomohla znalost TU 154, ARK, ostatni prvky vicemene podeobne, nastavovani DME, ILS necinilo potize. Trochu honicka bylo drzet porad 4000 ft a trimovat, aby se clovek nemusel porad pretahovat o berany v ruznych rezimech. Pak nasledovalo naletnuti do ILS, (coveka ani nestvala mizerna uroven grafiky, protoze IFR se stejne honi podle budiku a diky male viditelnosti RWY nebyla videt) V simulatoru to byla mnohem vetsi honicka nez v FS. Neumim si vysvetlit proc, drzet brevna, kontrolovat rychlost klapky, podevozek ... vsechno je na prvni pohled stejne, preletnuti makkru, kontrola vysky, stazeni plynu pred dotykem, reverzy pres pojistky plynu.... brzdy.... vyslo to na poprve. U PC naprosta rutina... simulatoru honicka jak prase. Dale pak byl vzlet z 24, stoupani na 070 prelet do LKPD a ILS 27. Zmena podminek, na noc, turbulence. Hydraulika zacala patricne pracovat, dojem velmi pozitivni. Opet trochu honicka pri klesani, drzet kurz, klesat stahovat vykon a to jeste v turbulenci, kdy se vsechno vrti jak zaba v mixeru. Prelet PK ve 3000ft, na 10nm doprava do kurzu... pristani....
Suma sumarum. Jednine, co by se dalo vytnkout je mizerna uroven grafiky. Na druhou stranu pro IFR to neni az tak klicove. Pristani mi prislo az prilis jednoduche, ale udajne to proti ULL je v realu snazsi, ULL se musi porad ridit a okamzite reagovat, u mnohatunovych monster se proste stahnou plyny a ono to sedne samo. Nevim, nedokazu posoudit rozdil mezi realnosti konecne faze pristani opravdoveho velkeho era a ULT-28.
Pri debrifingu mi bylo sdeleno, ze v pripade oboustranne komunikace s ATC, jestlize by byl letoun v poradku, za beznych meteorologickych podminek bych byl schopen s velmi velkou pravdepodobnosti bezpecne pristat.
Vrele doporucuji vsem, je to cenna zkusenost a dokresli se pri ni spousta detailu, ktere na IVAU prehlizime, nebo si jich nevsimame.
p.s. nedoporucuji to jednincum, kteri ovladaji jen 737NG a programovani FMC a let podle nej, nebo letaji pouze VFR. Pro ne by to patrne bylo asi velkym zklamanim. |
|
