Tak ještě jinak. Zjišťování oblačnosti a zjišťování síly a směru větru (zobrazené pak jako šipečka nebo údaj na ND a použitý pro výpočet snosu a GS) jsou dvě rozdílné věci, jak z principu, tak použitým zařízením. V prvé řadě doppler princip je používán hlavně v situacích, kde je třeba detekovat POHYB. Radar jako takový je používán v situacích, kde je potřeba detekovat POLOHU cíle (ať už je stacionární, nebo pohyblivý). Každý z principů má svoje aplikace a ne každý radar je doppler radar.
Doppler (ve smyslu doppler radar) používaný pro zjišťování rychlosti a směru větru je samostatné zařízení měřící frekvenční posuny mezi odeslaným a přijatým signálem při pohybu letadla. Výsledkem je zjištění rychlosti posunu letadla v několika osách a porovnáním s kurzem a rychlostí je pak možné spočítat snos. Záležitost řekněme poměrně stará (60.-70. léta). Např. - v podélné ose frekvenční posun odpovídá 80kt, v příčné ose 0kt, moje TAS je 100kt a HDG 360 - výsledkem výpočtu jsou následující údaje: TAS100, GS80, HDG360, WV360/20. Z ještě látajících aplikací tohohle principu mně napadá např. americká A-10.
Moderní letadla vybavená IRS (čili NE jen samostatným INS sloužícím "pouze" pro navigaci) umí z IRS pomocí měření zrychlení v osách pomocí gyroskopů (ať už mechanických nebo laserových) získat heading a track (tzn. příslušný snos, pokud jsou rozdílné) a groundspeed. Přidáním TAS externě z Air Data Computeru je pak možné snadno spočítat směr a sílu větru (viz příklad výše). Vše je samozřejmě narozdíl od doppleru výše interní zařízení a nic se nikam nevysílá.
Weather radar je pak zařízení na zjišťování oblačnosti (resp. vodních kapek v ní obsažených za poměrně složitých parametrů a omezení). Zda pracuje nebo nepracuje na dopplerově principu závisí na konkrétním zařízení - pro klasickou reflektivitu není potřeba, pro zjišťování turbulence a windshearu (pohyb) pak ano. S "větrným" dopplerem uvedeným nahoře to ale má společný jen obecný radarový princip, nikoliv způsob a hlavně důvod takového měření. |
|
