Ale vždyť je to jednoduchý.
Nastavení s érem na zemi neprobírám. Zajímavý to je, když letíš odněkud, kde byly jiný vejšky a jiný tlaky.
Takže se blížíš a vyžádáš si aktuální QNH Jak bylo řečeno, výškoměr (vždycky ten stejný, není žádný výškoměr na QNH a na QFE...) nastavený na tlak QNH ukazuje (tlakovou) nadmořskou výšku.
Takže ty přijmeš aktuální (správné pro tohle letiště) QNH, nakroutíš si ho na tlakoměrné stupnici výškoměru - a ten ukazuje nadmořskou výšku. Musíš vědět, jakou nadmořskou výšku má letiště, kam letíš - a tak když ti bude výškoměr tuhle výšku ukazovat, je jasné, že jsi na zemi. Pokud v mlze chceš letět po okruhu ve výšce 1000 ft (300m), prostě jí přičteš k té nadmořské výšce letiště - a víš, kde se máš pohybovat.
Pokud se používá Emil, tak na (tom stejném) výškoměru nastavíš tlak QFE - a ten od té doby bude ukazovat výšku nad letištěm. Na zemi 0, na okruhu 300 m (nebo 1000 ft).
Oba tlaky se pochopitelně mění s vývojem počasí - a výškoměr je proto potřeba čas od času sesouhlasit s pozemním barografem (QNH i QFE).
Obě metody mají své výhody a nevýhody. Pro letadla létající mezi více letišti v prostoru je obecně lepší létat na QNH, protože v oblasti mají letadla nastavené výškoměry stejně a u letiště se orientují podle nadmořské výšky toho kterého letiště (obě letadla stejně, výškoměry ukazují stejně).
Pro letadlas, která létají v izolovaném prostoru a startují a přistávají z jednoho letiště je pohodlnější QFE, protože nemusí nad ničím přemýšlet. Na okruhu mají 300, ve čtvrté 150 a na zemi 0. Běda ale, kdyby se měly potkat s letadly z jiného letiště (které má jinou nadmořskou výšku a tak i jiné nastavení QFE) - nebyly by se schopni dohodnout, kdo je v jaké výšce a bylo by to nebezpečné.
A proto se armáda nyní, když si nemůže provoz blbých civilů nad republikou zastavit, učí létat na QNH.
Jestli teda ti pomůže, když ti to napíše bejvalej náčelník zdrav. služby 3. samost.prap. potrub.dopr. poh.hm.a mazad. ppor. dr. V. Kuma P.  |
|
1x 
