Edit: v původním příspěvku bylo dost překlepů...
Odpovím ti na tu banku, resp. na úroky, protože na ostatní bláboloj už něvládzem...
Peníze jsou zboží jako cokoliv jiného. Banka je místo, kde se setkají peníze, pro které si někdo přijde a chce je půjčit. Banka ale nemá povinnost půjčovat, má povinnost chránit vklady. Půjčuje proto, aby vydělala na úroky vkladatelů, aby zaplatila náklady, vydělala akcionářům či státu. Povinnosti bank a způsoby jejich provedení jsou dány zákonem a dohlíženy ČNB a dalšími regulátory trhu. Pokud čtu slinty socanského pseudoekonoma Nedělky či Otlamy, kteří chtějí "přinutit" banky půjčovat, tak se musím tlemit od ucha k uchu...
Úrokové sazby jsou kótovany ve smyslu bid a offer. Neboli nabídka versus poptávka. Bid dostaneš na vkladech, za offer si půjčuješ. Mezi nimi je tzv. spread neboli rozdíl, který je pohyblivý a odráží poptávku a nabídku trhu po penězích (nejpoužívanější referenční sazby pro CZK viz na http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/penezni_trh/pribor/denni.jsp ). To jsou sazby, za které se obchoduje na mezibankovním trhu, resp. fixing k 11:00 pracovního dne, a je ovlivněn nabídkou a poptávkou po penězích mezi jednotlivými bankami. V poslední době (něco přes rok) však nejsou tyto fixingy moc vypovídající o sitaci na peněžním trhu, protože "krize" ovlivnila risk management bank, které si snížily limity na protistrany, díky čemuž si prakticky mezi sebou peníze nepůjčují. A když už, tak maximálně na jeden den (overnight). A víš proč? Aby ochránily vklady klientů, omezily půjčování potenciálně rizikovým subjektům... Pak jsou ovšem na trhu jiné banky, tolik oblíbené mezi ovčany jako např. mBanka, které dávají na vklady sazby nad trhem (více než bid). Což je ovšem každému soudnému člověku podezřelé, protože pochopitelně nic není zadarmo. Jejich poplatky jsou nulové, aby nalákaly lidi, kteří jim svěří své peníze. Protože jinak vklady nedostanou, žádná banka by jim na mezibankovním trhu nepůjčila ani korunu na den, protože jsou rizikoví. A oni potřebují primární vklady jako sůl, aby mohli půjčovat na rizikové projekty za vysoké úroky. Tudíž jim nevadí zaplatit víc vkladatelům. Když si však představím, na co jsou moje potenciální vklady použity v takovém ústavu, tak mě jímá hrůza. Ale ušetřím 40 korun na poplatcích, což je důležitý. Skoro jako poplatky v nemocnici... Pokud jistě a průkazně neznám důvod, proč mi ta která banka nabízí úrokový výnos dlouhodobě nad referenční sazbu trhu, pak do ní nedám ani jedinou korunu, i kdyby mi za vedení účtu platila! Na druhou stranu jsou banky, které mají vkladů tři prdele, ale není komu je půjčit, aby mohly realizovat nějaký výnos. Potom mají jedinou šanci - půjčit je ČNB formou nákupu pokladničních poukázek za repo sazbu. Ta je ovšem výrazně nižší než referenční. A která banka má nejvíc primárních zdrojů, vkladů klientů? Pochopitelně ta, která má na trhu důvěru. Ale taková zase neplatí vysoký úrokový výnos. Nabídka × poptávka... Když peníze nepotřebuju, tak za ně nebudu platit vysoký úrok. Ty bys to udělal? Půjčit si 10 melounů jen tak a zaplatit 3%, tj. 2 procenta víc, než bys byl schopen z těchto peněz získat tím, že si je jednoduše v jiné bance uložíš???
Sazby offer, tedy ty, za které se peníze půjčují, jsou pochopitelně vyšší, protože musí reflektovat riziko defaultu protistrany, jinými slovy fakt, že se některé půjčky nevrátí, protože protistrana zkrachuje. Pamatuj si, že vždy, všude a za jakéhokoliv režimu platí: "Vyšší výnos = vyšší riziko a vyšší riziko může přinést vyšší výnos". Čím rizikovější je žadatel o úvěr, tím vyšší je marže nad referenční sazbou trhu, nebo nad tzv. cost of funding banky, která půjčuje. Tato marže zahrnuje složku pokrývající riziko a dále příjem banky (záměrně neříkám zisk, protože to zisk může být až po odečtení nákladů). Tento příjem musí zaplatit veškeré náklady, které má jakákoliv jiná firma v přeregulovaném odvětví typu bankovnictví. Tipni si, kolik stojí implementace regulace EU Payment Services Directive (u nás zákon 284/2009), MiFid a podobné srágory... Začni nad 50 milióny, jinak to nemá cenu ani tipovat. Všechny tyto regulace směřují k pseudoochraně klientů, kteří si mohou myslet, že se jim nemůže nic stát, když dají penízky do banky za vysoký výnos a nulové poplatky za transakce a vedení účtu  Kontrolní otázka: tipni si, o kolik procent se zvýšilo zneužití platebních karet po 1.11.2009, kdy vešel v platnost zákon 284/2009, kteří říká, že držitel karty je odpovědný do výše 150€ po nahlášení ztráty či krádeže platební karty. A tohle všechno jsou banky přinuceny platit čů.rákům či pí.ám, kteří si napíšou PIN na papírek a ten nalepí na kartu
Takže, každá sranda něco stojí. Když si necháš vyčistit kabát, tak se taky zdánlivě nic nezmění. Dovnitř jde špinavý, ven čistý. Ale zaplatíš, protože sis koupil službu. Stejně tak se platí za služby jiné. Když si kupuješ přeregulovanou službu, na kterou je třeba vynaložit vysoké náklady, tak je vysoká i cena pro spotřebitele. To je údivu!
Jestli kolem takovýchto základních věcí "tak vyvádíš", pak jsi, s prominutím, moula, který si neumí spočítat 1+1 (pro štouraly v desítkové soustavě). |
|
