Jedna věc je nejkratší trať (viz ortodroma) a druhá je výška, resp. šetření paliva. Problém je v tom, že atmosféra různě vysoká a čím blíž jsi pólům, tím "nižší" je. Pokud tedy budeš stoupat v rovníkové oblasti do tlakové výšky např. 500 hPa, tak bys ve skutečnosti nastoupal větší nadmořskou výšku než např. na polárním kruhu do stejné tlakové výšky. Proč je atmosféra tak různě vysoká už nedokážu přesně popsat, ale je to myslím kvůli teplotám povrchu a hlavně kvůli rotaci Země.
Obecně se dá říct, že čím výš letadlo letí, tím má menší spotřebu (u tryskových motorů je to celkem znatelná záležitost) a tak se při každém letu snaží letadlo stoupat na hranici svého dostupu. Ale zároveň to éro nemůže nastoupat max. výšku a pak hned začít klesat (letět půlku letu na stoupací režim není moc ekonomické), takže se volí jakási alternativa.
A podle té teorie by tedy bylo logické snažit se letět severněji, kde se letadlo dostane na hranici max. dostupu dříve, protože stoupá ve skutečnosti menší výšku. Ale zase je třeba volit kompromis s ortodromou, tedy aby ta zalítávka na sever ve skutečnosti neprodloužila ten let tak, že by celková spotřeba byla větší, než kdyby to nastoupal bez zalítávačky 
Snad si to pamatuju dobře a popsal jsem to správně a pochopitelně |
|
