No nekamnujte mne, jestli se mýlím, ale myslím, že všici zapomínáte na jednu maličkost -a to je takzvaná metacentrická výška (vzdálenost). Platrí to pro lodě, pro rakety - i pro letadla.
Působiště aerodynamických sil (v normálním letu a konfiguraci) se dá přirovnat k jakémusi virtuáílnímu "těžišti" - bodu, ve kterém jsou aerodynamické síly v rovnováze. Někdy se tomuto bodu říká "metacentrum". Jeho poloha semůže měnit vyvážením řídících ploch.
Samozřejmě stejně tak existuje skutečné těžiště, tedy pomyslný bod, kde jsou všechny hmotové momenty v rovnováze. Jeho poloha se samozřejmě mění s měnícím se zatížením, posádkíou, nákladem, plností nádrží atd.
U staticky stabilních systémů je žádoucí, aby bylo metacentrum o maličko výše (ve standardní poloze objektu), než je těžiště. Pak vychýlení (naklonění) na tu čí onu stranu bude mít za následek vznik kyvné síly, která se bude snažit vrátit těžiště pod metacentrum. Pro půředstavu - metacentrická vzdálenost je našem případě jen několik málo cm, či spíše mm, ale je.
Pokud letadlo letí vzhůru nohama (aniž by změnilo třeba gemometri křídla, vzepětí a podobně), stává se automaticky nestabilním. Čím větší je metacentrická vzdálenost, tím je rozdíl větší.
Akrobatické speciály jsou konstruovány tak, aby metacentrická vzdálenost byla menší (nemá to nic společného se symetrií profilu, spíš absence vzepětí, uspořádání hmot, atd.), pak je rozdíl ve stabilitě pro let na zádech samozřejmě menší, myslím, ale že i tak je.
Co je ale pro "stabilitu" letu na zádech dle mého podstatné je, že je vše obráceně - potlačit přitáhnout, nahoru, dolů, místo prdelního čidla člověk visí v pásech, kde na dotažení závisí, jak dobře (nebo špatně) je s érem spojen, aby vnímal i jen drobné výchylky.
Celá tahle diskuse je ale úlet od původního tématu, zda ti dva z prvního videa jsou nebo nejsu hazardéři. Velice záležá na úhlu pohledu. Snad jen to, že tTohle je typický "barnstorming"...
 |
|
