Myslím, že to je dané uspořádáním toho ktrého objektu, stroje. Vem třeba spitfira s jeho vzepětím, kde si to, myslím, jde snadno představit. K čemu je vzepětí je jasné, zjednodušeně: pokud se letadlo nakloní, změní se aerodynamická charakteristika a vztlak na nižším křídle bude větší, což vrátí letadlo zpátky - působí to jako stabilizační činitel. A teď to celé otoč vzhůru nohama. Bude to fungovat stejně? Tedy že když se nakloní letadlo na jednu stranu, tak se na nižším křídle zvětší vztlak - a vše se vrátí do rovnováhy? - naopak - dolní křídlo bude mít díky (obrácenému) vzepětí ještě blbější vztlak - a v této poloze je letadlo méně stabilní / nestabilní, než v poloze normální. Samozřejmě, jsou letadla se záporným vzepětím naschvál, ale právě to je pro stabilitu v určitých režimech letu - těm by "normáoní vzepětí" - při letu na zádech - působilo také problém se stabilitou.
To co jsem teď napsal nevysvětluje to metacentrum, ale je to v podstatě jiná představa pro vysvětlení téhož. Ta poloha metacentra vůči těžišti je trochu univerzálnější - může si ji člověk představit nejen nad těžištěm (stabilita ve vzpřímené poloze) ale i před těžištěm (stranová stabilita přímého letu - počítá se u raket). Výpočet by byl složitý, ale pro představu je to instruktivní. |
|
