Tonde, díky, díky, jsi snad první člověk, který nepapouškuje tu rozšířenou fámu "o území státu registrace", která říká, že paluba letadla je územím té země, kde je registrováno. Není. Já už jen ztratil sílu s tím bojovat.
Je to přesně jak píšeš včetně toho, že po zavření dveří je v letadle kapitán "neomezeným vládcem", ovšem úřady můžou nařídit dveře otevřít (letadlo přistát, nepovolit mu odlet, nepovolit přílet nad jeho území), a pak to spadá do jurisdikce státu, kde se letadlo nachází. Skutečně, pokud přijdou k letadlu úřady a chtějí provést jeho prohlídku, jediné mé právo (a povinnost) je zkontrolovat, že mají ke vstupu na palubu oprávnění - což tyto úřady vždycky budou mít. Pak jim v tom nesmím bránit, a stejně tak nemám právo umožnit vstup na palubu komukoliv, koho si usmyslím, pokud s tím úřady nesouhlasí. Typickým případem jsou země "světlých zítřků", odkud lidé stále ještě chtějí někam emigrovat, třeba Kuba, kde u vstupu do letadla stojí policie a každého legitimuje. Pokud na někoho ukážu a řeknu, že toho osobně na palubu chci, tak na mě policajt udělá tůdle-nůdle.
Jiná věc je, že sekuriťáci to skutečně často přehánějí a nepustit na palubu někoho, kdo tam má služební činnost (skutečnou, nikoliv domnělou, to se taky často stává, že někdo přijde jen proto, že se chce dovnitř podívat nebo někoho pozdravit - nic proti tomu, ale nesmí to kolidovat se služebními povinnostmi posádky a personálu), je přehnané. |
|