No, nakonec jak to po sobe ctu, tak to zas tak presne nebylo, uz jsem tam nasel chybu.
V posledni vete pred sekci 3), ma byt vsude ODstrediva sila. Tedy:
Vemte si, že odstředivá síla má v každém místě nejen jinou velikost, ale i směr! Na předmět v ose rotace třeba žádná odstředivá síla nepůsobí.
K MzM.
1) Ad inercialni soustava, viz Lejzy. Je to presne tak a pokousel jsem se to jeste zduraznovat. Newtonuv zakon rika, ze predmety zustavaji v klidu nebo rovnomernem primocarem pohybu, ale pouze pokud na ne nepusobi zadna vysledna sila. Ale ta pusobit muze a inercialni soustave to nevadi.
Jak uz taky rikal Lejzy, inercialni soustava je predevsim omezeni na ten souradny system kterym to pozorujeme, ne na ty deje uvnitr, co tam probihaji. Jen je to nadefinovane trosku krkolomne z druheho konce. Rekneme ze nas pozorovaci souradny system je v poradku, kdyz ty pozorovane deje probihaji tak jak maji podle newtonovych zakonu. Ale ve skutecnosti jediny zpusob jak to muzeme porusit, je provadet zrychleny pohyb s tim souradnym systemem.
Kdyby to bylo jak rikas ty, tak inercialni soustava neni skoro nic, protoze kazdy netrivialni fyzikalni system obsahuje nejake sily, ktere v nem pusobi a neco se tam deje.
2) Ad (ne) existence te odstredive sily, je to to co jsem letmo zminil v poslednim odstavci pred tresnickou. Tak to trochu rozvedu. Bohuzel to je tak, ze stejnym pojmem "odstrediva sila" se oznacuji dve uplne odlisne veci a tim nastava zmateni (viz i clanek na wiki).
Ta odstrediva sila o ktere mluvim ja, by se spravne mela jmenovat "setrvacna odstrediva sila". A jsou to vsechny ty veci co jsem napsal, takze existuje pouze v letadlove - neinercialni soustave, pusobi na vsechny predmety, je fiktivni (nema puvod v zadnem fyzikalnim ani chemickem mechanismu co by ji vyvolaval) a je to ta sila, co ti hybne se stromeckem, nebo ti protahuje oblicej. Protoze ve skutecnosti z pohledu inercialni soustavy stromecek i tvuj oblicej chtely zustat na miste, ale hnulo se to letadlo. Ale z letadla to vypadalo naopak.
Ta odstrediva sila o ktere mluvis s kulickou na provazku, je uplne neco jineho, bohuzel se taky jmenuje odstrediva sila. Je to reakce na dostredivou silu. Asi znas newtonuv zakon akce a reakce, i kdyz ted uz se na skolach zakazuje ho takhle nazyvat, protoze uz jen ten nazev je zdrojem spousty spatnych predstav a i ta poucka "kazda akce vyvolava reakci opacneho smeru" je dost neohrabana. Ted uz na skolach rika "zakon vzajemneho pusobeni teles". Rika, ze kdykoli nekde pusobi sila, tak pusobi mezi dvojici teles a to pusobeni je vzajemne. Takze, u kulicky na provazku:
a) Provazek pusobi silou na kulicku, tim ji uvadi v kruhovy pohyb a tuto silu nazyvame dostrediva a je realna.
b) Ale protoze kazde silove pusobeni je vzajemne, tak naopak kulicka pusobi silou na provazek, tim ho natahuje a ten tak citi taky nejakou silu, tuto nazyvame "odstrediva" a je taky realna. Ale je to uplne jina sila nez ta "setrvacna odstrediva", ktera natahuje ty obliceje. Lisi se uz jen v tom, ze tahle odstrediva sila pusobi jen na jednu vec, na ten provazek. Ale na nic jineho. Kdyz kolem poleti jina kulicka, tak poleti furt dal rovne a je ji jedno ze kousek vedle se toci na provazku jina. Zatimco kdyz v kokpitu zatacejiciho letadla vyhodim do vzduchu spoustu kulicek, uhnou do strany vsechny, a je to proto ze ve skutecnosti jsem uhnul ja svym "pohledem". Jen jsem si to jejich hromadne uhnuti "zduvodnil" fiktivni setrvacnou odstredivou silou.
V prikladu zatacejiciho letadla pusobi vzduch na kridla letadla silou dostredivou, a naopak letadlo pusobi svymi kridly na vzduch silou odstredivou. Takze na jednu stranu letadlo kona kruhovy pohyb, a na druhou stranu ten vzduch je odstrkavan letadlem do stran.
A z toho je videt ze ani v tom druhem nesetrvacnem vyznamu, nemuzeme odstredivou a dostredivou silu secist, protoze kazda pusobi na jine teleso. Dostrediva na kulicku, odstrediva na provazek. Dostrediva na letadlo, odstrediva na vzduch od ktereho se to letadlo "odstrkuje". |
|
