Dobrý den,
zlatá slova napsal již přede mnou jeden z vážených kolegů. Když si dovolím citovat: "Záleží, jak to cítíte".
Sám jsem vyučený letecký mechanik a s letadly je svázána většina mého profesního života. Kdysi jsem letectví opustil, když tento obor u nás upadal a já musel živit rodinu. Pak jsem zkriplovatěl a mám po ptákách (i těch kovových a dřevěných). Dal bych cokoliv, kdybych mohl zase vzít do ruky vercajk a nasoukat ruce tam, kam se určitě nevejdou a vyrobit či opravit něco, co zase (možná) poletí.
Pracuji též ve zdravotnictví, i když ne na záchrance, ale pokud bych se mohl svobodně rozhodnout, letadla jsou milenka která se neopouští, a to ani z těch nejšlechetnějších pohnutek. Věřte zkušenému: Když tuto nabídku nevyužijete, budete smutně koukat za každým vojenským letadlem, které kdy uvidíte. A bude Vás to moc ....... (však víte co).
Držím palce, abyste se rozhodl podle svého 'srdce' a byl až do důchodu spokojenější než spokojený.
Letu zdar!
Vladimír Steffan |
|
