Jen mě tak napadlo, že vlastně přesně nerozumím mechanice vesmírných letů (respektive návrat z oběžné dráhy). Třeba mi zdejší odborníci budou schopni odpovědět. Zkusím nastínit jak to jako lajk chápu já..
1. Pohyb po oběžné dráze je vlastně vyvážený poměr odstředivé a dostředivé síly. Abychom se dostali na oběžnou dráhu potřebujeme nějaké množství energie, dejme tomu množství E1.
Pokud pohyb zrychlíme E1+Ex začneme se od Země vzdalovat.
2. Tak a teď k věci. Část energie E1 zmaříme tak, že použijeme další energii E2 pro brzdění. Pohyb se zpomalil a dostředivá síla je větší než odstředivá, klesáme. Atmosféra nás brzdní a maří další energii..
Tak a teď ve v kosmonautice řeší, že úhel sestupu nesmí být příliš malý ani velký (velký shoříme), ani příliš malý. A to je to čemu nerozumím, pokud se bojíme, že se od atmosféry odrazíme. Kde se najednou vezme energie Ey Ey=E1-E2+Ey, na to abychom se odrazili do hlubin vesmíru. Mám pocit, že bychom trošku jak žabka na vodě, skákali nahoru a dolu po atmosféře, až by nás Země stejně přitáhla..
Takže otázka zní. Kde se sakra vezme energie na opuštění gravitačního pole Země, pokud jsme již zahájili sestup.. (brzdění). Jen mě prosím neodkazujte na skrypta Mechanika - Dynamica. Proto píšu sem, protože se mi nechce studovat celá mechanika znova. Chtěl bych lajcké selské vysvětlení
Tak a teď se do mě pusťte, že jsem úplně blbej.. |
|
