A tak to já si zase občas rád zastřílím. Když už to ty petardy na sobě má 
Jenom aby bylo jasno -co se týče střelby, tak já se rozhodně za žádnýho specialistu nepovažuju.
Naopak jsem někdy pěkně levej až žasnu, co jsem schopnej netrefit
Ono není zase tak složitý naučit se obsluhovat zbraňový systémy.
Mnohem horší je naučit se s tím dobře zamířit na takovou vzdálenost, abys svůj útok vůbec přežil.
Jenže jelikož jsou AI jednotky v multiplayeru extrémně přesný a nebezpečný (alespoň na serveru, který jsem lítal), tak ti nezbývá nic jinýho, než se snažit být maximálně opatrný a efektivní.
Můj pocitově nejlepší zářez byl, když jsme letěli ve dvojici- já s Mi-8 a nějakej maník s Gazelou.
Letěli jsme nízko, pěkně pod úrovní stromů až k místu, kde byla podle mapy Šilka.
Ta stála na mírném svahu směrem k nám a my přilítali tak, že už z dálky byla poměrně pěkně vidět.
No a jelikož se kolega do útoku moc neměl a v podstatě začal sledovat co bude, tak jsem provedl útok sám.
Ze zkušeností jsem věděl, že tyhle Šilky jsou strašný ku.vy ke kterým se nemůžeš moc přiblížit (jinak tě rozsekají na hadry během pár vteřin), tak jsem se na ni pěkně srovnal, rozjel a vyskočil nad terén jenom tak, abych mohl odpálit salvu raket a hned odval zpět a dolů pod stromy.
Ve stejné chvíli, co jsem stiskl spoušť, tak na mě spustila i Šilka.
Pálili jsme na sebe zhruba z kilometru. Netrefil jsem ani já, ani ona.
Gazelák to jen zpovzdálí sledoval a asi se pěkně bavil.
Já jsem se při zemi otočil, opět nasměroval na Šilku a zopakoval útok.
Tentokrát jsem ji trefil přesně.
V tu chvíli jsem byl na sebe zatraceně hrdej, protože jsem úkazal Gazelákovi, že to jde i bez těch jeho moderních hračiček.
Cílů jsem předtím i potom zničil ještě dost, ale právě tenhle mně zůstal nejvíc v paměti.
Takže jo, někdy si rád zastřílím
|
|
