Kauzální řetězce jsou opravdu na zcvoknutí a v podstatě u všeho týkajícího se lidského pokroku se nakonec dostaneme k opici, která jako první dostala nápad použít klacek jako zbraň, nástroj na rýpání se v hlíně a pak ho zdokonalovat. Kdyby nebyla válka němci by rakety měli, protože je měli už dlouho před válkou. Ale Braunův raketový kroužek VfR by asi zůstal u modelů a on by zbytečně celý život snil o tom jak udělat raketu tak velkou, že by člověka donesla na měsíc. Koroljev by pravděpodobně shnil ve vězení, protože by rusové neměli důvod ho z něj vytáhnout.
Kdysi jsem to dost hltal, BBC má hezký 4 dílný (hraný) dokument Space Race, je myslím i v češtině: https://www.youtube.com/watch?v=4xFLlc_u57A
Ale nemůžu najít dokument o Braunovi a jeho ranných pokusech s modely raket, nicméně anglická wiki má jeho mládí celkem slušně popsané: https://en.wikipedia.org/wiki/Wernher_von_Braun a tam je těch lidí na jejichž práci navazoval, nebo kteří ho inspirovali hodně. Opel, Vallier, Piccard, Oberth...
Nebýt díry v mírové dohodě po velké válce a nějakého německého šikuly, který si jí všiml a věděl o pokusech Opla a Valliera s raketovými auty a letadly, což ho přivedlo k myšlence, že by se tento nový fyzikální obor dal možná využít k vojenským účelům, kdo ví. Atd. atd. Jak píšeš - na co by kdyby se nehraje, co se stalo nejde v naší lineární existenci odestát.
Pro technika je každopádně celý raketový vývoj strašně zajímavý, protože stejný úkol řešily dva týmy s naprosto odlišnými technologickými možnostmi. Začínali ze stejného bodu, ale pak šli naprosto odlišnými cestami. Krásný příklad jenž vešel do učebních osnov pro konstruktéry je pak řešení problému psaní ve stavu beztíže: Američané utopili miliony dolarů za vývoj kuličkového pera, které by fungovalo ve stavu beztíže, Rusové psali obyčejnou tužkou. Krásný příklad Protože můžeme vs. Protože na to nemáme. 
Podobně Concord vs. Tu-144 - sen o nadzvukovém létání s pasažéry byl technicky řešen na dvou místech a i když tou dobou už fičela průmyslová špionáž v plném proudu, osobně si myslím, že to při vývoji moc nepomohlo ani jedné straně. Studenty technických oborů by mohli vozit do Sinsheimu, kde jsou tyhle éra u sebe a tam vyučovat rozdílné přístupy k řešení dílčích technických problémů při stejném zadání výsledného projektu.
Zastánci paralelních vesmírů mezi simptáky byli a myslím pořád jsou. Kdo pamatuje Karla a jeho přednášku teorie strun na simbíru v Kladně u Honzy Pod Vobrazem - ještě na původním místě na náměstí kousek od radnice. Jak tam pak někdo skončil s hlavou v tom novém pozinkovaném kýblu a policajti vyváděli nezletilé nácky co se jim moc nelíbilo, že jsme z prdele zpívali ruské častušky a u toho někdo ukazoval jak se sleduje Fliegend Volks Wagen.
A téma paralelních vesmírů nebo změn kauzality je pořád populární, jak ukazuje třeba seriál Man from High Castle točený velmi volně na základě brilatní novely Philipa K. Dicka. Nicméně i naše filmy Zabil jsem Einsteina pánové a nebo Zítra vstanu a opařím se čajem byly na západě docela populární, i když asi ne tak jako u nás. A já se před odchodem zpět do svého vesmíru loučím s: Obávám se pánové, že mi můj trik nevyjde. |
|
