Bylo pro mě překvapením, že jsem některé inspiroval svými virtuálními cestami v simulátoru, nečekal jsem, že by to někdy někoho zajímalo. Ale když už, zmiňoval jsem někde v obrázcích výlet po cestě zlatokopů v časech zlaté horečky - což je pro mě fascinující historické téma. GA letadly je to cca na 5 hodin, ale vede přes několik současných letišť podél Yukonu, takže se to nemusí letět na jeden zátah.
Koho to zajímá, nechť si nabídne:
https://skyvector.com/?ll=61.836796153774856,-137.22363280989714&chart=301&zoom=10&fpl=%20PAGY%205937N13519W%205942N13514W%205951N13501W%206008N13449W%206011N13443W%206008N13436W%206009N13426W%206019N13416W%206033N13432W%20CYXY%20CFP8%206107N13510W%206124N13514W%206134N13506W%206134N13454W%206149N13500W%206155N13457W%206157N13514W%206159N13517W%206200N13530W%206204N13537W%206201N13550W%20CEX4%206207N13619W%206221N13628W%20CML7%20CFS3%206249N13744W%206248N13826W%206256N13913W%206302N13932W%206312N13936W%206318N13925W%206328N13944W%206355N13944W%20CEG7%20CYDA
Koho to nezajímá, nechť to směle ignoruje.
A pro ty, kdo to chce se stručným příběhem, počtěte si. Ale upozorňuji, že to má více jak dvacet slov, takže pokračujte na vlastní riziko, na vaše stížnosti nebude brán ohled 
Cesta začíná na letišti Skagway, kde byl jeden z přístavů, kde zlatokopové vystoupili z lodi a začali se chystat na svou strastiplnou pouť a nakupovat zásoby. Někteří se již zde nechali ožebračit různými vykuky. Koho by příběh vykuků zajímal, nechť pohledá jméno tehdejšího krále šmejdů - Soapy Smith.
Mnozí z těch, co se nenechali snadno natáhnout, odnášeli své zásoby stezkou kolem druhého přístaviště Dyea, dnes již kompletně zaniklého. Kde se údolí rozdvojuje, cesta zatáčela vpravo pod Chilkootský průsmyk.
Chilkootský průsmyk je na hranicích s Kanadou, která vede po hřebeni hor. Na vrcholu Chilkoostkého průsmyku byla a dosud je maličká celnice. Zlatokopové ve sněhu postupovali do svahu stezkou, které se říkalo Zlaté schody - existuje několik slavných fotografií nekonečného zástupu zlatokopů, stoupajícího do příkrého svahu - kdo nezná, hledejte Chilkoot pass stampede.
Zde probíhalo další dělení zrna od plev, neboť zlatokopové museli na hranici s Kanadou nanosit zásoby o celkové hmotnosti jedné tuny na osobu. Půl tuny jídla, půl tuny vybavení. Jinak nebyli vpuštěni do Kanady. Zlaté schody bylo tedy nutné absolvovat s těžkým nákladem opravdu mnohokrát.
Po překonání hranice do Kanady zlatokopové snášeli své zásoby z hor dolů, k Lindemannovým a Bennettovým jezerům. Tam čekali na jaro, až jezera rozmrznou a zatím káceli lesy v okolí jezer a stavěli si lodě, neboť další cesta vedla po jezerech.
S ohlušujícím pukáním ker na jezerech první zlatokopové nedočkavě vyráželi, Bennettovo jezero, jezero Nares, Marshovo jezero až na sever do ústí řeky Yukon. Tudy postupně přes několikero peřejí, které prověřily kvalitu sestavených lodí, se zlatokopové dostávali do městečka Whitehorse, kde bylo možné doplnit zásoby.
Odtud následovala asi měsíční plavba dál po Yukonu. Ti, kteří nepostavili své lodě dobře a museli je opravovat po každých peřejích, měli cestu několik měsíců dlouhou. Zejména po projetí snad nejhorších zmíněných peřejí, nesoucí jméno Five Finger Rapids, kousek severně za zákrutami u Carmacks.
Poslední dlouhý úsek cesty následoval po soutoku Yukonu a White River, kde řeka dál, jako Yukon, pokračuje na sever, k vytouženému soutoku řek Yukon a Klondike. Tam kde se nalézá městečko s centrem všeho zlatého dění - Dawson City.
Dnešní Dawson City má asi 1500 obyvatel, ale v době zlaté horečky a největšího náporu zlatokopů, který vlastně dorazil na místo rok poté, co bylo už bylo prakticky po všem, se tu nalézalo dvacet, až třicet tisíc obyvatel a s okolními kempy a stanovými osadami snad až čtyřicet tisíc lidí. Ve městě se nesměly nosit zbraně za holku se dávalo tolik zlata, kolik dotyčná sama vážila. Jediní vítězové zlaté horečky byli tedy podnikatelé, kteří vydělali na službách kolem celého toho zlatého cirkusu.
V roce 1948 v Dawson City zemřel a byl pochován slavný cestovatel po dalekém severu, Čech moravské národnosti, jak sám sebe označoval - Jan Eskymo Welzl. Pro některé dobrodružné povahy je to tedy další důvod k cestě do Dawson City vzdát mu hold.
A jelikož přímo v Dawson City se dá přistát jenom lodí, nebo vrtulníkem na silnici, je potřeba se vydat ramenem Klondiku na východ, kde po pár kilometrech leží letiště Dawson City, kde náš výlet může skončit.
|
|
