Tedá pánové, když to tak pročítám, tak mi nezbývá než upozornit na několik běžných omylů, kterých se ve své argumentaci dopouštíte.
Takže omyl číslo 1)
VFR let není totéž co let srovnávací navigiací. VFR let je let za viditelnosti země a s dodržením podmínek VMC, ale srovnávací navigace je pouze jedna z forem navigace, jako navigační prostředek může být klidně použito cokoliv, dokonce včetně GPS, jejíž použití jako navigačního prostředku bylo u IFR tak dlouho diskutováno. Takže ono "šinu si to z Ostravi podle džipiesa" je celkem vpořádku. Dokonce existuje zvláštní kategorie VFR letů, kterým se říká VFR - On - Top a u nich platí že viditelnost země není nutná - stačí dohlednost větší než předepsaná VMC minima a jistota že v místě vzetu i přistání půjde proklesat mraky bez porušení podmínek VMC, ale trať klidně může probíhat pouze za viditelnosti souvislé vrstvy oblačnosti pod letadlem. A tam už o srovnávačce nemůžeme hovořit ani náhodou.
Ten rozdíl mezi VFR a IFR je hlavně v míře zodpovědnosti pilota nebo řídícího za jednotlivé aspekty letu ( navigace, separace vůči provozu... ) a v tom že IFR má přístorje a vybavení certifikované tak, že je může použít jako jediný zdroj informací když nejsou podmínky VMC, zatímco VFR toto nemá a tak nesmí podmínky VMC opustit.
omyl číslo 2)
visuální přiblížení není VFR let. Let zůstává letem podle pravidel IFR s tím že ATC mu nadále zajišťuje veškeré rozstupy, atd. Jedinou výjjimkou je že se souhlasem kapitána může IFR let udržovat vlastní rozstup od předcházejícího letadla. Sice platí že musí udržovat po dobu přiblížení podmínky VMC a naviguje se za viditelnosti ale to je asi tak jediná věc, která je podobná s VFR letem. |
|
